Rok 1946: Americká akce. Krvavá historie nacistického „štěchovického pokladu“

Štola, ze které Američané odvezli před 70 lety štěchovický poklad
Štola, ze které Američané odvezli před 70 lety štěchovický poklad
0:00
/
0:00

O tom, že je v okolí středočeských Štěchovic ukryt nacistický archiv a možná i poklad, se spekulovalo již koncem války. Že se nejedná o fámy, potvrdila tajná akce amerických vojáků, kteří zde vyzvedli několik beden s dokumenty.

Pověsti o bednách uloupeného zlata se nepotvrdily, mnoho lidí však věří ve „štěchovický poklad“ dodnes.

Tajná mise

Historie nacistického úkrytu u Štěchovic je velmi krvavá. Německá správa nedaleko Hradišťka zřídila pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Právě vězni (ruští a francouzští) tu s vojáky SS prováděli v dubnu 1945 zemní práce.

Vězně, kteří na štole pracovali, dalo německé velení zastřelit a poté nechalo zlikvidovat i jejich strážce. Ne všechny se ale podařilo zavraždit. Po konci války objevili francouzské úřady v zajateckém táboře německého důstojníka Güntera Aschenbacha, který působil v Hradišťku a znal místo úkrytu.

Francouzi o tom informovali československé úřady, ty ale nejevily o věc zájem. Francouzi se obrátili na velení amerických sil v Evropě. Američané vzali informace vážně a připravili tajnou misi k vyzvednutí dokumentů.

Diplomatická roztržka zažehnána

Rok 1945: Bomby na Prahu. Hlavní město terčem spojeneckého bombardování

Emauzský klášter po náletu

Na Popeleční středu 14. února 1945 se Praha stala terčem spojeneckého bombardování. Nálet, který mimo jiné poškodil budovy Emauzského kláštera, si vyžádal životy více než sedmi stovek lidí.

Americké komando čítající třináct mužů dorazilo do rokle Dušno nedaleko Štěchovic 11. února dopoledne. Aschenbach našel vstup do štoly, přítomným pyrotechnikům se podařilo zneškodnit nástražný systém i výbušniny mezi bednami. Těch bylo ve štole 32.

V podvečer 12. února je naložili a vyrazili k hranicím u Rozvadova. Do Německa vjeli brzy ráno 13. února. Ačkoli počínání amerických vojáků zaznamenala místní policejní hlídka, nebyla schopna zasáhnout. Sice informovala armádu a ta obranné zpravodajství, příslušní velitelé nebyli schopni rozhodnout o zásahu. Až 13. února začaly úřady jednat, většina Američanů i náklad byly již v Německu. Podařilo se zatknout trojici pyrotechniků, kteří nocovali v pražském hotelu Alcron.

Československo akci vyhodnotilo jako hrubé porušení suverénních práv a krádež důležitého státního majetku. Po diplomatické nótě se akcí zabývala americká vláda, která konstatovala, že se udála bez jejího souhlasu a že dokumenty musí být vráceny. Po omluvě prostřednictvím velvyslance byla diplomatická roztržka zažehnána.

Bedny se do Prahy vrátily 2. března 1946. Jejich obsahem byl především archiv protektorátní správy a státního ministra pro protektorát, faktického vládce Čech za okupace, Karla Hermanna Franka. Archiv obsahoval důležité státní dokumenty, zápisy říšského protektora, SS, gestapa, i seznamy českých kolaborantů a vůdců špionáže či inventury českých cenností.

Tajnou akci Američanů připomene dokudrama Adama Struhaly. Účinkují Jan Vápeník a Michaela Hráská, režie Pavel Krejčí. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlasu Hradec Králové.

O domácích i zahraničních souvislostech odvezení a navrácení štěchovického archivu si pak s historikem Prokopem Tomkem povídá Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související