Rok 1929: Konečně hotovo! Proč byla katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha dostavěna tak pozdě?

Katedrála je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, kde byly později uloženy jeho ostatky. Rotunda byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi.

Znovuvystavěna z trosek

Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. Ten se také významně zasloužil o rozvoj katedrály. Z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci na stavbě Petr Parléř.

Příběhy pražských zahrad

• Upravit
• Smazat

Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch v majetku města přesahuje 2600 hektarů, z čehož téměř desetinu tvoří parky.

V roce 1419 byla stavba přerušena, v červnu 1421 vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Po staletí zůstával chrám nedokončen. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.

Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala.

Náboženské i politické centrum

V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu.

Pomník Karla IV. v Praze|foto: Jolana Nováková

Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.

V roce 1997 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika z roku 1074.

Proč stavba katedrály trvala stovky let, kdo se podílel na její dostavbě a jak skutečně probíhalo slavností otevření 28. září roku 1929? To pak přímo na Pražském hradě zjišťoval redaktor Ondřej Ševčík.