Příběhy pražských zahrad

8. červenec 2017
Zeleň v Praze

Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch v majetku města přesahuje 2600 hektarů, z čehož téměř desetinu tvoří parky.

Pražské zahrady mají často dlouhou a spletitou historii, která bývá navíc spojena s osudy lidí, kteří zahrady a parky vytvářeli. A právě za pražskými zahradami a jejich zahradníky se v dalším pořadu z cyklu Historie Plus vydáme s publicistou a historikem Jaromírem Tlustým.

Z vinice usedlost, z usedlosti park

Naše první kroky povedou na Klamovku. Ta bývala původně usedlostí, jaké si za hradbami města stavěli šlechtici a bohatí pražští měšťané v 17. a 18. století. Původně zde byla vinice kartouzského kláštera, později usedlost, kterou získala v roce 1757 rodina Clam-Gallasů. Noví majitelé nechali na pozemku zřídit anglický park se zámečkem.

Clam-Gallasové usedlost vlastnili až do roku 1895. Pak ji prodali tehdejšímu košířskému starostovi Matěji Hlaváčkovi. Ten park zpřístupnil, zámeček přeměnil na výletní restauraci a v roce 1897 dokonce nechal postavit elektrickou dráhu z Klamovky na křižovatku U Anděla. Od 30. let dvacátého století patří zámeček tělovýchovné jednotě Sokol.

Galerie Altán Klamovka

Romantika v centru Prahy

Romantické přírodní oázy se nacházejí i v samém historickém centru Prahy. Jednou z nich jsou Petřínské skalky na Malé Straně, jež se táhnou od horní části zahrady Kinských přes Petřínské sady a Seminářskou zahradu až ke Strahovskému klášteru. Právě zahrada Kinských bude dalším místem, na které se s Jaromírem Tlustým vypravíme.

Najdete ji na jihovýchodním svahu Petřína a patří mezi významná evropská krajinářská díla. Rozkládá se v místech někdejší středověké klášterní vinice. O její jedinečné poloze a návštěvnosti již tehdy svědčilo, že se jedné její části říkalo V ráji. Na konci osmnáctého století koupila velký díl vinice hraběnka Rosa Kinská, která zde založila zahradu ve slohu anglického parku. Nechyběly v ní vyhlídkové terasy, vodní nádržky ani vodopád.

V roce 1830 byl podle projektu Jindřicha Kocha postaven empírový letohrádek, přesněji vila Kinských. Když chtěl kníže Kinský v roce 1901 zahradu rozparcelovat, koupila ji smíchovská obec a zpřístupnila veřejnosti. Později se do letohrádku Kinských nastěhovalo se svými expozicemi a pracovnami národopisné oddělení Národního muzea. Sbírky vznikly z Jubilejní výstavy konané v roce 1891 a z Národopisné výstavy z roku 1895.

Vpravo od rozhledny stojí kostel svatého Vavřince

Valdštejnova zelená oáza

Doslova zelenou oázou uprostřed metropole jsou pak zahrady na Hradčanech a Malé Straně. Většina z nich vznikla z někdejších palácových zahrad zakládaných na místech opevnění Pražského hradu a okolních svazích dle italského vzoru. Až na výjimky prošly v posledních letech rekonstrukcí a jsou přístupné veřejnosti.

Asi vůbec nejznámější z nich je Valdštejnská zahrada v areálu Senátu. Je druhou největší zahradou ve vnitřní Praze. Od roku 1634, kdy ji nechal zbudovat Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, získala podobu v duchu romantismu a později baroka. Návštěvníci v ní mohou obdivovat umělou krápníkovou stěnu, soubor devíti bronzových plastik (kopií díla nizozemského sochaře Adriana de Vriese) a unikátní salu terrenu, určenou pro zahradní koncerty a vyzdobenou freskami italského malíře Baccia del Bianca.

Valdštejnská zahrada v Praze

Potěchu milovníkům flóry skýtají například jinan dvoulaločný, platan javorolistý nebo z Turecka dovezené fíkovníky. Rozlehlý areál v sousedství barokního Valdštejnského paláce doplňuje například i voliéra s výry.

Spustit audio
autor: David Hertl
  • Historie