Prouza: Visegrádská čtyřka je vnímána jako toxická značka. Kromě kritiky migrace nedokáže přijít s ničím pozitivním

„Je to rozhodně obrovský úspěch, pokud bylo jeho cílem rozbít přátelství s našimi sousedy a aby Evropská unie přestala fungovat,“ reaguje na premiérova slova bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).

Letos do Evropy přišlo asi 33 tisíc lidí, takže kvóty nejsou potřeba. Ale jakmile by přišla další milionová vlna, tak jsou opět na stole.
Tomáš Prouza

Odmítnutí kvót podle něj nelze považovat za vítězství, protože poslední dva roky nejsou vůbec aktuální. „Kvóty byly řešením ve chvíli, kdy sem přišel milion lidí, Řecko bylo přeplněné a Německo otevřelo své hranice. Mimochodem na žádost maďarského premiéra Viktora Orbána a rakouského kancléře Wernera Faymanna, kteří Angelu Merkelovou zoufale prosili, aby těm lidem dovolila dojít do Německa,“ připomíná Prouza.

S Libyí nemá cenu jednat, Evropě s uprchlickou krizí nepomůže, tvrdí německý expert

• Upravit
• Smazat

Německý etnolog Thomas Hüsken varuje před plány evropských politiků otevřít záchytný tábor pro uprchlíky v Libyi. V severoafrické zemi totiž prakticky nefunguje státní zřízení a nenachází se tam prý žádný partner, s nímž by bylo možné komunikovat.

„Vítězství všech by pro mě bylo to, že všichni jsou ochotni nějak pomoci. Chápu, že Andrej Babiš nebo Viktor Orbán si nemůžou dovolit přijmout padesát tisíc uprchlíků. Ale čekal bych, že třeba kompletně zafinancují jedno z těch procesních center,“ dodává.

Ideální variantou by podle Prouzy bylo to, že Libye uprchlíkům zabrání vyplout, podobně jako to dnes dělá Turecko. „Ale v Libyi se dnes nemáte s kým domluvit,“ podotýká. Pokud by v zemi nakonec vznikla tzv. vyloďovací centra, Česko by mohlo pomoci s jejich vojenským zabezpečením nebo s vyřizováním žádostí o azyl.

Pomáhejme více

Visegrádská čtyřka je podle Prouzy v Evropě vnímána jako toxická značka a jejím členům se těžko hledají spojenci, protože vedle kritiky migrace nedokáží přijít s něčím pozitivním. „Máme kapacitu pomáhat mnohem víc, a to je slabina. Často kritizujeme, ale správná strategie je říct, co jsme schopni udělat,“ podotýká.

Prouza například kritizuje, že Česko na rozvojovou pomoc ročně vynakládá jen 0,14 procenta HDP, přitom by to mělo být dvakrát až třikrát více. Ministerstvo zahraničí prý v minulých letech opakovaně navrhovalo navyšování, ale nebylo schopné to prosadit přes odpor ministerstva financí.

„Pokud chceme, aby lidé neodcházeli z Nigeru, jak zmiňoval Andrej Babiš, tak to znamená výrazně navýšit rozvojovou pomoc. Nic takového v návrhu státního rozpočtu nevidím,“ uzavírá Prouza.