Adam Černý: Unie má kompromis o migraci, ale příliš křehký
Vnějškově nahlíženo by se dalo tvrdit, že právě skončený unijní summit nebyl nijak výjimečný.
Protože předcházející dramatizace možného kolapsu rozhovorů a následující dvanáctihodinový vyjednávací maratón lze sice označit za neobvyklé, ale zároveň platí, že unie už zažila i dramatičtější a zdlouhavější vrcholné schůzky.
Znamená to snad, že označení krizový summit přehánělo a že na řeči o obavách je možno zapomenout? Ne tak docela.
Zaprvé a především proto, že pracně dosažený kompromis je příliš křehký, což se může ukázat v následujících týdnech a možná i pouhých dnech. Platí to jistě o větě, se kterou se vrací italský premiér Giuseppe Conte, že jeho země už není v Evropě sama.
Prostředník Macron
Na summitu se totiž dohodlo, že si členové Evropské unie budou vzájemně pomáhat, aby se žadatelé o azyl nehromadili pouze v některých státech. Protože se tak má dít na dobrovolném základě, což si vymohla Visegrádská čtveřice, tak až test realitou ukáže, kdo skutečně bude ochoten z Itálie některé z imigrantů, i když spolehlivě prověřených, převzít.
Merkelová neveze ze summitu tlačítko, které zastaví migraci. Dohoda CSU stačit nebude, myslí si komentátor Schuster
Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie po devítihodinovém jednání schválili v noci na pátek změnu přístupu k migraci. Unijní lídři se shodli na vzniku center pro migranty na severoafrickém pobřeží i v Evropě. V nich by se posuzovaly případy lidí zachráněných ve Středozemním moři a rozhodovalo o tom, kdo má právo na mezinárodní ochranu.
Stejně tak se brzy ukáže, zda v Bruselu pracně vyjednaný kompromis postačí spolkovému ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi, aby odvolal svou hrozbu, že před imigranty uzavře německé a z jeho hlediska především bavorské hranice, protože kancléřka není schopna dosáhnout řešení na evropské úrovni, což by vyvolalo roztržku a možná i rozpad vládní koalice.
Angela Merkelová na tomto summitu snad poprvé zažila, že nebyla pánem situace a strůjcem konečného kompromisu. Jako užitečný prostředník, který dokázal ztlumit a odvrátit kolaps summitu po hrozbě Italů, že stornují celé jednání, a to nejen o migraci, ale i o dalších tématech, jako je reforma eurozóny, se ukázal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Z dlouhodobého hlediska bude podstatné, jak se při řešení migračních tlaků realizovat myšlenku podaří napodobit řešení, které bylo dohodnuto s Tureckem. Tady je třeba podotknout, že zřizování vyloďovacích platforem vypadá jako nepříliš elegantní eufemismus pro zřizování táborů v severoafrických zemích, kde mají být soustřeďováni běženci přicházející hlavně z regionů na jih od Sahary. Už dnešní zprávy o poměrech v podobných zařízeních například v Libyi nejsou příliš povzbudivé.
Politická vůle nakonec v Bruselu umožnila dosáhnout kompromis, o kterém všichni zúčastnění, i když z odlišných důvodů, mohou tvrdit, že je přijatelný. Usnadnily to formulace dostatečně vágní, aby se z nich dal interpretovat ne zcela stejný obsah. Zda je tato flexibilita také trvanlivá, se teprve ukáže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
