Merkelová neveze ze summitu tlačítko, které zastaví migraci. Dohoda CSU stačit nebude, myslí si komentátor Schuster

„Závěry jsou poměrně vágní a je to takový vánoční stromeček, pod kterým každý najde trochu toho svého dárku. Spokojené tak mohou být země visegrádské čtyřky, Itálie i Německo,“ říká Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.

Čtěte takéKlíčová dohoda. EU plánuje centra k rychlému určení, kdo má nárok na azyl. Nejspíš budou i v severní Africe

Teprve praxe ukáže, zda skutečně jde o velký úspěch, jak o výsledcích summitu mluví někteří politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO): „Dosáhli jsme obrovského úspěchu jako visegrádská čtyřka, tedy že nebudou kvóty a přemísťování migrantů bude dobrovolné.“

„Kvóty jsou teď passé, ale podle závěrů summitu se mají uprchlíci mající nárok na azyl z center přesídlovat na dobrovolné bázi. A je otázka, jak to bude dlouhodobě fungovat,“ upozorňuje Kovář. 

Ani dobrovolně?

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD) se ale dostatek ochotných zemí najde. „Pokud se naplní řada těch opatření včetně center v Africe, tak počet příchozích bude tak malý, že se podaří tyto lidi přerozdělit,“ tvrdí.

Vznikne pevnost Evropa? Jedna vrácená loď může zastavit migrační vlnu, tvrdí tajemník Chmelař

• Upravit
• Smazat

Jak najít evropskou odpověď na otázku migrace v době, kdy v řadě států sílí hlasy volající po řešení vycházejícím z obrany státních hranic a národních zájmů? Šéfové vlád zemí Evropské unie se ve čtvrtek začnou sjíždět na summit do Bruselu, u kterého se výsledek odhaduje obtížněji než jindy.

Týkalo by se to i České republiky? „Zvážíme to podle situace. Pokud půjde o stovky lidí, myslím, že můžeme přispět i jinými prostředky, například finančními nebo expertními. A že na dobrovolné bázi si to budou moci rozdělit jiné státy,“ dodává Chmelař.

Jan Kovář je ale skeptický k tomu, že by mohlo dojít k razantnímu snížení počtu žadatelů: „Centra v Maroku nebo Tunisku mohou být jakýmsi pull faktorem, kterým bude uprchlíky přitahovat. Protože pokud budou mít nárok na ochranu, tak by si je někdo měl vzít.“

Nejde jen o peníze

Podle zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpána Macháčka by centra mohla vzniknout v Tunisku, Alžírsku, Maroku nebo v Egyptě, a to výměnou za přímé platby nebo investice. Pro severoafrické vlády ale představa podobných zařízení na jejích území není zrovna lákavá.

„Bylo by potřeba vlády přesvědčit, že to nakonec bude dobré i pro ty země samotné. Když se migrantům vytvoří překážka pro další cestu do Evropy, tak přestanou chodit do zemí jako je Tunisko nebo Libye,“ domnívá se Macháček.

Nespokojená Itálie i CSU

Výsledky summitu příliš nevítají v Itálii, například podle listu La Repubblica jsou úspěchem jen pro visegrádskou čtyřku a Angelu Merkelovou. „Itálie nedosáhla svého hlavního cíle, a to závazku všech členů na přerozdělení migrantů. Vše se má odehrávat na dobrovolné bázi,“ přibližuje Robert Stojanov, který působí v Centru migrační politiky Evropského univerzitního institutu ve Florencii.

Pokud pan Babiš říká, že Česko nehodlá přijmout žádné uprchlíky a nezaváže se ani k dobrovolným kvótám, je to pro nás velká prohra. Ostatním tím říkáme, že solidarita se nás týká, jen když je pro nás výhodná a můžeme dostávat peníze.
Robert Stojanov

Zcela oddechnout si ale nemůže ani německá kancléřka Angela Merkelová (CDU), která na summit jela s ultimátem od ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), který chce od hranic vracet migranty registrované v jiné unijní zemi.

„Asi řeknou, že dohoda je první krok správným směrem, ale myslím, že jim to stačit nebude,“ říká redaktor Lidových novin a odborník na Německo Robert Schuster. Představitelé CSU prý po Merkelové chtěli, aby ze summitu přivezla kouzelné tlačítko, kterým zastaví migraci. To je ovšem iluze.

CSU podle Schustera nemůže příliš ustupovat, vše totiž podřizuje snaze uspět v bavorských zemských volbách a jsou ochotni kvůli tomu riskovat i spojenectví s CDU. Někteří němečtí politici mluví i o obnovování hranic uvnitř Evropy. Je to hrozba?

„Hraniční kontroly mezi Německem a Rakouskem existují od podzimu 2015. A ukázalo se, že veřejnost s nimi v zásadě nemá problém. Na přechodech si pár minut počkají, ale je to lepší než otevřené hranice a příchod tisíců běženců,“ uvádí Schuster.