Rozumek: Česko by zvládlo přijmout 500 i 1000 migrantů. Na to ale máme slabé a bojácné politiky

28. červen 2018

Je na stole konečně návrh řešení uprchlické krize? Nebo je to opět jen plácnutí do vody? Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek je spíš skeptický a země V4 prý vždy rády poradí, ale solidaritu chtějí pouze přijímat.

0:00
/
0:00

Ještě před začátkem summitu šéfů vlád zemí Evropské unie o migraci totiž unikly informace, podle kterých mají politici jednat o zřízení center v Africe (tzv. regionálních vyloďovacích platforem). V centrech by se co nejdřív rozhodlo, kteří uprchlíci mají nárok na azyl a kteří ne. Většina lidí by se tak vůbec na území EU nedostala.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek má velké pochybnosti už jen s tím, jak dnes fungují bohatě Evropou financované hotspoty, natož pak nějaká budoucí centra v Africe.

„Třeba v hotspotech na řeckých ostrovech je to pořád katastrofální, lidé tam žijí v opravdu otřesných podmínkách. Myšlenka nějakých afrických center je pro politiky jistě lákává. Taky to ochotně občanům prodávají, je ale velmi obtížně proveditelná. Nemáme totiž jediného partnera, který by si na svém území migranty, kromě Turecka, rád nechal.“

Odmítnuté nepřijme ani země původu

Dohoda o uprchlících mezi Evropskou unií a Tureckem navzdory potížím funguje

Uprchlíci vystupují z gumového člunu na řeckém ostrově Lesbos

Evropsko-turecká dohoda o uprchlících z loňského března má navzdory stále nepřátelštějším vzájemným vztahům pozitivní výsledky, píše server německé stanice Deutsche Welle.

Ředitel OPU v myšlence center vidí i velmi složité právní konsekvence. „Čí bude zodpovědnost za rozhodování o udělení azylu? Co bude pak s těmi, kteří nárok na azyl mají, když dnes třeba země Visegradské čtyřky (V4) tvrdí, že nepřijmou ani člověka? A co bude s těmi, kteří nárok nemají, když je odmítají přijmout i domovské země?“ Ptá se Rozumek.

Letos dorazilo do EU asi 42 tisíc migrantů, nejvíc (5,5 tisíce) Syřanů, kteří většinou nárok na azyl mají. Kdyby to do konce roku bylo dohromady 20 tisíc lidí s azylem, která země je ochotně příjme? Navíc v době, kdy se vyostřuje situace i mezi zeměmi EU?

Itálie je připravena zablokovat závěry summitu, pokud nebude zmíněna nezbytnost sdílené odpovědnosti členských zemí za záchranu migrantů zachycených ve Středozemním moři. V4 zas prý zablokuje summit v opačném případě. 

Země V4 vždy rády poradí a solidaritu chtějí pouze přijímat. Nikoli nabízet. Pokud se tyto vyostřené pozice z obou stran nezmění, shoda se najde těžko.
Martin Rozumek

Vždyť nám chybí zaměstnanci...

„Český pohled je krátkozraký. Máme nedostatek pracovních sil a potřebujeme každého, kdo umí řemeslo, nebo má vzdělání. Už dnes existují systémy, které jednotlivé potřeby států propojují. Proč je nevyužít? Byli bychom klidně schopni přijmout 500 i 1000 prověřených migrantů s požadovaným profilem a spokojeni bychom byli nakonec všichni,“ myslí si ředitel OPU.

„U nás jsou na to ale politici slabí a bojácní. Nikoho takového, kdo by to zvednul, nevidím. Snad slovenský prezident Andrej Kiska by mohl podobnou debatu otevřít. Kdyby to nebylo nazváno povinností, ale dobrovolně si prostě vybereme ty, kteří se nám hodí.“ Jako odborník na lidská práva si je přitom vědom i dalšího problému: „Pak vám totiž zbydou sice prověření lidé, ale s nejrůznějšími traumaty, rodiny s dětmi a staří, o které nikdo nestojí.“

Migrantů je teď rekordně málo

Syrští uprchlíci tvoří v Libanonu čtvrtinu populace, místním už dochází trpělivost i soucit

12leté syrské dívky se učí matematiku v uprchlickém táboře UNICEFu na severu Libanonu

Libanon si za svůj dosavadní přístup k uprchlické krizi získal obdiv. Malá čtyřmilionová země totiž otevřela brány půl druhému milionu Syřanů prchajících před válkou. Čtvrtina lidí v Libanonu jsou tak dnes syrští utečenci. Málokdo ale čekal, že konflikt v Sýrii potrvá tak dlouho. Po šesti letech krize jsou Libanonci z masivní přítomnosti běženců vyčerpaní a místní premiér Saad Harírí opakovaně varuje před vypuknutím nepokojů.

Podobně by se podle Rozumka mohla řešit i tzv. ekonomická a legální migrace, kdy by se do Evropy mohli dostat lidé na studijní nebo pracovní víza. „Zatím jen spousta peněz prší na obranu proti migrační vlně… Počty uprchlíků jsou teď ale rekordně nízké. Je to o víc než 96 % míň lidí, než do EU proudilo v roce 2015.“

Celá migrační otázka je tak prý jen a pouze politické téma, protože nám v Evropě sílí nejrůznější populistické strany a hnutí, které využívají jen nenávisti a strachu z roku 2015. „Vzedmutí nacionalistických stran po celé Evropě k migraci teď dělá velké politikum. Přitom jsme na rekordně nejmenších číslech za posledních 12 let,“ dodává ředitel OPU Martin Rozumek.