Vítězství? Radujeme se, že jsme odmítli pomoc spojencům, říká o migračním summitu odbornice

2. červenec 2018
Různé země mají různé představy, jak migraci, která se nikdy úplně nezastaví, jednou provždy vyřešit

Lídři Evropské unie ohlásili na bruselském summitu úspěch při hledání společného řešení migrační problematiky. Ustupují od povinného přerozdělování úspěšných žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské země. Toho by se měly zhostit jen státy ochotné spolupracovat dobrovolně. Zejména zástupci visegrádské čtyřky považují výsledek summitu za vítězství. Jsou země V4 dostatečně solidární se zeměmi jižního bloku Evropské unie, které čelí nejvíce migrační problematice?

„Jsme dostatečně solidární. Podle mě je pomoc, kterou Itálii nebo Řecku posíláme, dostatečná,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec ANO a místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jaroslav Bžoch.

Ten považuje výsledek jednání za vítěství. „A nejde pouze o země Visegrádu, přidalo se k nám i Rakousko, Itálie, Dánsko a Belgie.“

Česko prý řešení migrační problematiky nabízí. „Říkáme, kde migraci máme řešit a jakým způsobem. Lodě by neměly vůbec vyplouvat, ale je třeba udělat hotspoty v místech, odkud migranti vyplouvají.“

Vždy jsme říkali, že jediným problémem z celé dohody jsou kvóty. Pokud jsme se dostali tam, že kvóty platit nebudou a nikdo nás nepřehlasuje, tak to beru jako vítězství.
Jaroslav Bžoch

Řešením je určovat, kdo nárok na azyl má, a kdo ne. „Zatím se to děje tak, že sem všichni připlují a dlouhou dobu tu jsou, aniž by se o ně někdo staral.“

Česko se prý na přesidlování podílelo. „Ale protože tito lidé od nás odešli, tak očividně pro ně nejsme atraktivní destinací. My si sem nějaké migranty můžeme přesídlit, pokud dostanou nějaký druh azylu, ale otázka je, jestli tu budou chtít zůstat, a pak jak je budeme po Evropě nahánět.“

„Naše země se v rámci Unie na řešení krize podílí. Nabízíme pomoc finanční, policejní, vojenskou. V tomto ohledu jsme dostatečně solidární... Není ale možné, abychom teď začali hromadně přijímat migranty,“ vysvětlil Jaroslav Bžoch.

Neuvědomujeme si potřebu solidarity

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová je přesvědčena, že v rámci Evropské unie příliš solidární nejsme. „Volání po větší odpovědnosti ze strany států, které nejsou na hranici Schengenu, je poměrně oprávněné.“

„Zájmem České republiky by mělo být hledat evropská řešení. Rozumím, že návrh přerozdělovacích kvót nebyl akceptovatelný, ale nemyslím si, že bychom přišli s nějakým jiným řešením současné situace.“

Bžochem zmíněná sekundární migrace není nic trestného, připomněla ředitelka. „Současné právo umožňuje, aby lidé do 3 měsíců v rámci Schengenského prostou žádali o povolení k pobytu. Pokud ho nedostanou, musí se vrátit zpět do České republiky.“

Výsledek summitu není možné vnímat jako vítězství. Chlubíme se tím, že jsme odmítli pomoc spojencům. Dětsky se tu radujeme, jak má Angela Merkelová v Německu problémy. To je hodně krátkozraká politika.
Magda Faltová

Faltová také upozornila, že ti, kteří připlouvají do Řecka a Itálie, mají zhruba ve 45 % případů nárok na nějakou formu ochrany podle práva Evropské unie.

Otázka přerozdělování proto nastane i v případě hotspotů a detenčních zařízení ve třetích zemích. „Budou tam lidé, kteří mezinárodní ochranu dostanou, a bude jich dost. Pak je na místě říci, že Česko někoho z nich přijme, ale to už zde nezaznívá.“

„Jsou to jen prázdná slova. Neuvědomujeme si potřebu solidarity, ale i toho, že se musíme podílet na celosvětových a evropských řešeních,“ kritizovala český postoj k migraci Magda Faltová.

Spustit audio

Související