Proč jsou asymptomatičtí jedinci nositelem infekce? Možná mají koronavirus v ústech a slinách

3. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Testování žáků na covid-19, testy Lepu Medical

Koronavirus SARS-CoV-2 napadá i buňky ústní dutiny. Výsledky studie o tom zveřejnil časopis Nature Medicine. Rozvíjí úvahu, že důležitou roli při přenosu infekce do plic nebo trávícího systému můžou hrát sliny.

To, že asymptomatičtí jedinci můžou přenášet infekci, se ví už delší dobu. Vědci se dlouho přeli o to, jak časté to je a jak se to děje. „Tady ukázali, že se tento virus může šířit i slinami. Nejen z nosu nebo z průdušek,“ říká buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

Čtěte také

Virovou „kopírku“ v ústech vědci přistihli při činu. Našli návody na výrobu receptorů, bílkovin, s jejichž pomocí si virus razí cestu do buněk.

„Víme přesně, ve kterých buňkách ústní dutiny se virus nachází a jak se replikuje,“ hodnotí hlavní přínos studie molekulární biolog Petr Svoboda.

Je známo, že ve slinách bývá větší virová nálož, na odběru z nich jsou založeny některé covidové testy. Potvrzená infekce v ústech a slinách každopádně inspiruje vědce k dalšímu výzkumu.

Zbytky DNA

Mezinárodní tým badatelů pro účely tohoto pokusu nasbíral 14 tisíc buněk ústní dutiny. K jejich rozboru použil analýzy, které byly ještě před 10 lety technicky nemyslitelné.

„Umožňují v každé jednotlivé buňce přečíst aktivitu všech genů,“ podtrhuje Svoboda.

Nakažené buňky se prozradily aktivním receptorem i zbytky virové DNA. Získanou databázi genů pak pokročilý software roztřídil na 34 buněčných typů.

Rok od pandemie

Zatímco to, jakou má aktuální koronavirus sekvenci a hlavní receptor, vědci dokázali zjistit už v počátcích pandemie, výzkum šíření viru prostřednictvím slin se táhne už nejméně rok.

Čtěte také

Samotné experimenty trvaly řadu měsíců. Článek pak musel ještě projít recenzním řízením. Studie je přitom velmi komplexní.

„Vědci také museli sledovat, jak se v ústní dutině mění protilátky, jak tam funguje protilátková odpověď,“ popisuje Petr Svoboda.

Mytí nádobí

V návaznosti na výsledky studie se teď vědci ptají, jak časté je šíření nového koronaviru slinami oproti kýchání. 

„Nezodpovězená otázka také je, zda je možné, aby někdo měl ten virus jen v ústech a ne v nose, nebo naopak,“ zdůrazňuje buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

V praktickém životě to znamená, že není ideální, abychom po sobě navzájem něco dojídali nebo pili čaj. „Pokud se v domácnosti objeví koronavirus, mytí nádobí a správní hygiena jsou důležité,“ zdůrazňuje Petr Svoboda.

Trvalejší signál

Badatele zaujalo, že ve slinných žlázách účastníků pokusu našli protilátky typu IgG. To, že v ústní dutině infekce vyvolává imunitní odpověď, je dobrá zpráva.

Odborníci ale zatím netuší, proč se u asymptomatických pacientů virová RNA ve slinách vyskytuje delší dobu. „Zajímalo by mě, co z hlediska infekčnosti znamená dlouhé přetrvávání virového signálu,“ podotýká Fatima Cvrčková.

Virus ve slinách

Ti dobrovolníci z pokusu, kteří měl virus ve slinách, vědcům častěji, než jiní, hlásili ztrátu chuti a čichu. Podle Petra Svobody by mohli autoři studie zkoumat také to, jak spolu souvisí různá prostředí, kde se virus šíří.

„Tady diskutují ztrátu chuti, která začíná v ústní dutině, ale virus je schopen pronikat i do neuronů. Může napadnout výstelku v srdci a plíce,“ připomíná Petr Svoboda.

Poslechněte si celou Laboratoř o koronaviru ve slinách, signálu k úklidu buněk a kávě před odpoledním sportem. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herečka Kamila Špráchalová.

Spustit audio

Související