Proč jsou asymptomatičtí jedinci nositelem infekce? Možná mají koronavirus v ústech a slinách

To, že asymptomatičtí jedinci můžou přenášet infekci, se ví už delší dobu. Vědci se dlouho přeli o to, jak časté to je a jak se to děje. „Tady ukázali, že se tento virus může šířit i slinami. Nejen z nosu nebo z průdušek,“ říká buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

Čtěte také

Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

Virovou „kopírku“ v ústech vědci přistihli při činu. Našli návody na výrobu receptorů, bílkovin, s jejichž pomocí si virus razí cestu do buněk.

„Víme přesně, ve kterých buňkách ústní dutiny se virus nachází a jak se replikuje,“ hodnotí hlavní přínos studie molekulární biolog Petr Svoboda.

Je známo, že ve slinách bývá větší virová nálož, na odběru z nich jsou založeny některé covidové testy. Potvrzená infekce v ústech a slinách každopádně inspiruje vědce k dalšímu výzkumu.

Zbytky DNA

Mezinárodní tým badatelů pro účely tohoto pokusu nasbíral 14 tisíc buněk ústní dutiny. K jejich rozboru použil analýzy, které byly ještě před 10 lety technicky nemyslitelné.

„Umožňují v každé jednotlivé buňce přečíst aktivitu všech genů,“ podtrhuje Svoboda.

Nakažené buňky se prozradily aktivním receptorem i zbytky virové DNA. Získanou databázi genů pak pokročilý software roztřídil na 34 buněčných typů.

Rok od pandemie

Zatímco to, jakou má aktuální koronavirus sekvenci a hlavní receptor, vědci dokázali zjistit už v počátcích pandemie, výzkum šíření viru prostřednictvím slin se táhne už nejméně rok.

Čtěte také

Účinné látky z lamy dokážou ničit koronavirus. Zabírají i ve spreji

Samotné experimenty trvaly řadu měsíců. Článek pak musel ještě projít recenzním řízením. Studie je přitom velmi komplexní.

„Vědci také museli sledovat, jak se v ústní dutině mění protilátky, jak tam funguje protilátková odpověď,“ popisuje Petr Svoboda.

Mytí nádobí

V návaznosti na výsledky studie se teď vědci ptají, jak časté je šíření nového koronaviru slinami oproti kýchání. 

„Nezodpovězená otázka také je, zda je možné, aby někdo měl ten virus jen v ústech a ne v nose, nebo naopak,“ zdůrazňuje buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

V praktickém životě to znamená, že není ideální, abychom po sobě navzájem něco dojídali nebo pili čaj. „Pokud se v domácnosti objeví koronavirus, mytí nádobí a správní hygiena jsou důležité,“ zdůrazňuje Petr Svoboda.

Trvalejší signál

Badatele zaujalo, že ve slinných žlázách účastníků pokusu našli protilátky typu IgG. To, že v ústní dutině infekce vyvolává imunitní odpověď, je dobrá zpráva.

Odborníci ale zatím netuší, proč se u asymptomatických pacientů virová RNA ve slinách vyskytuje delší dobu. „Zajímalo by mě, co z hlediska infekčnosti znamená dlouhé přetrvávání virového signálu,“ podotýká Fatima Cvrčková.

Virus ve slinách

Ti dobrovolníci z pokusu, kteří měl virus ve slinách, vědcům častěji, než jiní, hlásili ztrátu chuti a čichu. Podle Petra Svobody by mohli autoři studie zkoumat také to, jak spolu souvisí různá prostředí, kde se virus šíří.

„Tady diskutují ztrátu chuti, která začíná v ústní dutině, ale virus je schopen pronikat i do neuronů. Může napadnout výstelku v srdci a plíce,“ připomíná Petr Svoboda.

Poslechněte si celou Laboratoř o koronaviru ve slinách, signálu k úklidu buněk a kávě před odpoledním sportem. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herečka Kamila Špráchalová.