Prezidentské volby prohloubily rozkol v americké společnosti, Trumpův populismus oslovil i menšiny

7. listopad 2020

Prezidentské volby letos ve Spojených státech přinesly obzvlášť velké drama. A také zvýraznily polarizaci americké společnosti. Jak se zdá, Američané se dnes shodnou jen na jediné věci – a to že jejich politika je hádavá a přezíravá víc než kdykoli dřív.

Dnes se také víc cítí ohroženi druhou stranou než kdykoli v dějinách, komentuje situaci izraelský webový deník Times of Israel.

Čtěte také

Americké Pewovo výzkumné středisko obyvatelům USA už v době šesti posledních voleb pokládá otázku, zda „opravdu záleží na tom, kdo volby vyhraje“. V roce 2000 jich odpověděla kladně polovina, o čtyři roky později 67 procent a v roce 2016 už 74 procent. Letos si to myslí celých 83 procent Američanů a čtyři z pěti jsou přesvědčeni, že v prezidentském klání jde o něco zásadního.

Není proto divu, že podle téže studie si jen osm procent respondentů myslí, že by dobrým prezidentem byli oba kandidáti. Před osmi lety jich přitom tento názor vyjádřilo 24 procent.

Úzkost z toho, co by mohla udělat druhá strana, kdyby se dostala k moci, je podle izraelského serveru hlavním důvodem neuvěřitelné stability preferencí Donalda Trumpa, třebaže podle jednoho červencového šetření má 25 procent jeho stoupenců obavy z jeho temperamentu. Něco je však k němu poutá tak pevně, že tyto obavy nehrají roli.

Všechny tyto signály napovídají, že rozkol v Americe je zásadní a hned tak se ho nepodaří překonat. Američané se už nestýkají s voliči protistrany, a pokud ano, tak méně než v minulosti. A rozhodně považují protistranu za větší hrozbu než dřív.

Čtěte také

Zároveň však mají stále častěji pocit, že je sílící partajnictví nereprezentuje. Politologové Yanna Krupnikovová a John Barry Ryan z univerzity ve Stony Brooku ve svém šetření zjistili, že až 85 procent Američanů sleduje politiku jen zběžně anebo vůbec. Podrobně se v ní orientuje jen nanejvýš pětina dotázaných.

Ti, kteří politiku tolik nesledují, navíc považují nejhlasitější stoupence druhé strany za její typické představitele. „Když si demokrat představí republikána, vidí ho jako šiřitele Trumpových zpráv, které je třeba vymazat, protože se nedají snést,“ uvedli Krupnikovová s Ryanem.

Rekordní kampaně

K rostoucí polarizaci společnosti rozhodně přispívají i sociální sítě, ale například Trumpovy voliče hned tak něco nezviklá. Deník Washington Post se minulý týden ptal uživatelů Facebooku, jestli Trump splnil své předvolební sliby. Výsledky neukázaly skoro žádný rozdíl mezi málo informovanými a podrobně informovanými respondenty – jako by lidé politické zprávy na Facebooku snad ani nečetli.

Čtěte také

Protože se podobně smýšlející Američané více sbližují a vyhledávají podobné kulturní prostředí i životní styl, méně se vídají s umírněnými a méně angažovanými voliči druhé strany. A zároveň stále častěji považují za její představitele ty nejhlasitější a nejvýhrůžnější příznivce.

Politické kampaně tyto trendy posilují, protože v nich figurují ti nejangažovanější lidé. Tyto kampaně líčí druhou stranu jako hrozbu, a podněcují tak paniku.

Obě strany do nich také stále víc investují – nevládní Středisko pro odpovědnou politiku sečetlo náklady demokratů i republikánů na současnou kampaň na 14 miliard dolarů, dvakrát víc než v roce 2016. Jen výdaje na samotné prezidentské klání vzrostly z necelých dvou a půl miliard před čtyřmi lety na letošních více než šest a půl miliardy.

Amerika se však nerozpadá a ani jedna strana pravděpodobně nevyvolá občanskou válku, třebaže ke sporadickým násilnostem docházet může. Američani však spolu zapomněli mluvit. Ztratili možnosti, díky kterým se s druhou stranou snadno dorozuměli. Červenomodrý předěl je hmatatelný a stále roste, upozorňují Times of Israel.

Trump rezonuje

Komentátor londýnského listu The Times Gerard Baker k americkým prezidentským volbám poznamenává, že seznam poražených byl jasný už dlouho před vyhlášením vítěze. Především prý selhaly všechny agentury, které vytvářely předvolební průzkumy. Jejich tvrzení, že demokraté zvítězí drtivou většinou, vzalo za své – tedy stejně jako ve volbách minulých.

Čtěte také

Porážku utrpěla i radikální levice, která se tolik těšila na jasné vítězství demokrata Joea Bidena a bezproblémové ovládnutí Kongresu, jež mělo být v souladu se skutečností, že levice už teď ovládá kulturu i média. Její naděje, že dojde k rozhodujícímu posunu směrem doleva v oblasti daní, veřejných výdajů, klimatické politiky, zdravotnictví, práva a pořádku a především soudnictví, stále zůstávají jen vzdáleným snem.

Americká elita, ale i zbytek světa občanům poslední čtyři roky říkaly, že se dopouštějí jakéhosi historického zločinu, když volí Donalda Trumpa, a že ho musí zapudit. Tihle Američané ale v Bakerově pohledu všem ukázali zdvižený prostředníček. Trump získal víc hlasů než kterýkoli jiný republikán v dějinách, a to uprostřed celosvětové pandemie koronaviru a v době hospodářské krize, jakou moderní dějiny nepamatují.

Není to ale další důkaz o tom, že polovina Američanů jsou rasisti. Podle průzkumů u volebních místností tvořily více než čtvrtinu hlasů pro Trumpa barevní voliči, což je v případě republikánského kandidáta nejvíc od roku 1960. Jediná větší demografická skupina, u které prezident ztratil, jsou naopak běloši. Je to tedy podivná „nadřazenost bílé rasy“, když se víc zamlouvá menšinovým voličům.

Čtěte také

U všech voličů ale rezonuje Trumpovo populistické poselství – obrana amerických zájmů ve světě, podpora vzniku pracovních míst v Americe, omezení přistěhovalectví a přitvrzení v boji proti zločinnosti. Už před vyhlášením vítěze voleb našla republikánská strana způsob, jak si získat menšinové voliče, zdůrazňuje komentátor Gerard Baker v britských Timesech.

Agentura AP doplňuje, že Joe Biden získal nejvíc voličských hlasů v dějinách amerických voleb vůbec – více než 71 milionů. Přitom demokraty už od roku 2016 pronásleduje rozpad jejich tzv. „modré zdi“, tedy trojice států u Velkých jezer, na kterou se jejich kandidáti mohli v každých volbách spolehnout. Populista Trump si tam však získal bělošskou dělnickou třídu.

Už ve středu také v nejméně půl tuctu amerických měst vypukly protesty – někdy kvůli volbám, jinde kvůli rasové nerovnoprávnosti. Zažilo je Los Angeles, Seattle, Houston, Pittsburgh, Minneapolis nebo San Diego.

Ve stínu pandemie

Současné napjatě sledované volby se odehrávaly ve stínu pandemie koronaviru, která už zabila přes 230 tisíc Američanů a zničila miliony pracovních míst. Ve dnech bezprostředně po volbách Spojené státy shodou okolností zaznamenaly rekordní počet nově nakažených.

Ve středu jich bylo skoro 105 tisíc, o den později pak dokonce přes 120 tisíc. Tento vývoj podle AP ukazuje, jak obtížnému úkolu bude nový prezident muset čelit, zejména v období zimy.

Čtěte také

Trumpův současný prezidentský mandát nicméně končí až 20. ledna. A jak varuje doktor Robert Murphy, ředitel Ústavu globálního zdraví při Severozápadní univerzitě, do té doby pravděpodobně zemře ještě sto tisíc Američanů, jestli se současný kurs nezmění.

Každodenní přírůstky ve Spojených státech stouply v posledních dvou týdnech o 45 procent. Roste i počet mrtvých – na průměrně 850 lidí denně. Počet potvrzených případů už přesáhl devět milionů. Je to nejvíc na světě a množství infikovaných sílí ve skoro každém americkém státě.

Právě proto byly hlavními volebními tématy krize ve zdravotnictví a ekonomika. Pro Trumpa i Bidena však mají různý význam a každý z obou kandidátů je vidí velmi odlišně. Trump nedbá na doporučení svých lékařských poradců, kteří v posledních dnech stále hlasitěji upozorňují, že je třeba přijmout preventivní opatření, a ustoupit od pořádání velkých shromáždění, jejichž účastníci málokdy nosí roušky.

Čtěte také

Naopak Biden udělal ze zdravotnictví hlavní téma své kampaně a málokdy ho bylo vidět bez zakrytí dýchacích cest. Trump ale dával jasně najevo, že jeho strategií je předstírat, že žádný nakažlivý virus neexistuje, a propagoval léčbu a vakcíny, které Američané zřejmě nebudou mít k dispozici dřív než v polovině příštího roku.

Americká vláda zatím dál podporuje studie, které testují různé druhy léčby. Není ale jasné, jak to s nimi bude dál, a ani to, jestli Donald Trump nevyhodí hlavního experta Anthonyho Fauciho nebo další odborníky, s nimiž se dostal do sporu, připomíná AP.

Agentura Reuters pak upozorňuje na zjištění ankety, která zkoumala hlavní volební témata. Podle průzkumu střediska Edison Research uvedla třetina dotázaných jako nejdůležitější téma ekonomiku a pouze dva respondenti z deseti koronavirus. Ukázaly to výsledky zveřejněné v úterý, tedy v den voleb.

Čtyřicet procent voličů si myslí, že se koronavirová krize vyvíjí „špatně“, zatímco v rozhodujících státech Florida a Severní Karolína celá polovina oslovených soudí, že „velmi špatně“. A polovina všech respondentů zastává názor, že je důležité epidemii zastavit i za cenu poškození ekonomiky.

Průzkum rovněž ukázal, že 90 % voličů vědělo, koho bude volit, už dříve než v říjnu, a stejný počet dotázaných nepochyboval, že jejich stát spočítá hlasy správně. K dalším tématům, která voličům ležela na srdci, patřila rasová nerovnoprávnost, zločinnost a zdravotnická politika, dodává agentura Reuters. 

autoři: Gita Zbavitelová , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.