Amerika na prvním místě. Trump zničil vazby s Evropou a schvaluje autoritáře, hodnotí expertka

Trumpova zahraniční politika se vyznačuje jednostranností a konfrontacemi, personálními změnami, překvapivými kroky a zmatkem, píše ve své analýze server německé stanice Deutsche Welle.

Čtěte také

Jiří Pehe: Americké prezidentské volby mohou vyústit v chaos

Ať už výběr nového prezidenta, který se završí oficiálním dnem voleb již toto úterý, dopadne jakkoli, Trumpovy změny v zahraničněpolitické strategii i praxi proměnily prostor globální diplomacie i přístup světových politiků.

Jakmile Trump nastoupil do úřadu, podkopal mezinárodní spolupráci. Deutsche Welle připomíná, že už tři dny po příchodu do Bílého domu stáhl americký podpis pod obchodní dohodou s asijskými zeměmi známou jako Transpacifické partnerství. Později odstoupil také od dalších mezinárodních smluv jako pařížská klimatická dohoda z roku 2015 a stáhl Spojené státy z nejrůznějších organizací, například z Rady OSN pro lidská práva.

I další americké kroky byly často jednostranné a v rozporu s mezinárodním konsenzem. Sem patří třeba rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přestěhovat do něj americké velvyslanectví.

Zničil transatlantické vztahy

Podle profesorky historie na univerzitách v Torontu a Oxfordu Margaret McMillanové Trump „narušil užitečnou síť spojenectví a mezinárodních institucí a výrazně oslabil postavení Spojených států“.

Čtěte také

Biden má slušnou šanci, ale Trump je dobrý marketér a dokázal voliče mobilizovat, říká mediální expert

Podle zářijového průzkumu Pewova výzkumného střediska dnes americké kroky schvaluje tak málo respondentů z různých zemí světa, že popularita Spojených států klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí.

Došlo i k roztržce s Evropskou unií. Jde ale o víc než o ideologické rozpory – Trump aktivně zkritizoval a zničil transatlantické vztahy. Opakovaně zpochybnil hodnotu spojenectví, jako je NATO, za trest oznámil stažení amerických vojáků z Německa, zavedl cla na dovoz zboží z Evropské unie a pohrozil jí sankcemi kvůli ruskému plynovodu Nord Stream 2.

Profesorka McMillanová je přesvědčena, že toto napětí může mít za následek trvalé změny. „Je to jako v přátelství – když porušíte důvěru, je těžké ho obnovit,“ říká akademička. Podle ní si Evropa v minulosti zvykla na Velkého bratra ve Washingtonu spoléhat a teď nejspíš zvažuje vlastní zahraniční politiku.

Autoritáři jsou v klidu

Obchodní cla Trump uvalil také na Čínu – a ta zase na Spojené státy. Trump také vyvíjel tlak na jiné země, aby z budování sítí 5G vyřadily čínskou firmu Huawei, a obecně zvolil vůči Číně konfrontační kurz, kvůli němuž se Peking ocitl v centru mezinárodní pozornosti.

Čtěte také

Jan Fingerland: Víme, kdo v Americe vyhraje aneb Politické drobopravectví

Trumpovu kritiku však uvítali zastánci názoru, že Čína zneužívá celosvětových obchodních kritérií a porušuje lidská práva. Stejný názor má i profesorka McMillanová – v jejím pohledu učinil Trump dobře, když poukázal na čínské krádeže duševního vlastnictví.

Pokud jde o oznamování kroků americké zahraniční politiky, Trump a jeho vláda zveřejňuje v nejrůznějších médiích zavádějící zprávy, v neposlední řadě na Trumpově osobním twitterovém účtu, kde mají prezidentova sdělení často bojovný tón.

Dalším důsledkem čtyřletého působení Donalda Trumpa v Bílém domě je, že na celém světě posílili autokratičtí vládci. Řada jich sice byla u moci už před jeho nástupem, ale Trump s nimi jedná nekriticky až obdivně, a skrytě tak schvaluje jejich styl vládnutí. Zároveň neprojevuje ochotu hovořit s nimi o porušování lidských práv.

Jedním z příkladů je i jeho postoj k Saúdské Arábii po vraždě novináře Džamála Chášukdžího. Přestože přibývalo důkazů, že do ní byli zapojeni nejvýše postavení členové saúdské královské rodiny, Trump vyjádřil saúdské vládě podporu. Za Trumpovy vlády se autoritářští vládci nemusejí obávat žádného tlaku, uzavírá profesorka Margaret McMillanová.