Bude to těsné. Ať prezidentské volby vyhraje kdokoli, polarizace společnosti bude v USA pokračovat, míní Joch

Joch připomíná, že pochybnosti kolem výsledků prezidentské volby jsou už teď prakticky jisté. „Obě strany už se chystají na zpochybnění korespondenčního hlasování – na přepočítávání a následné právní bitvy. Do zbraně se povolávají bataliony právníků a není vyloučeno, že se to dostane až před nejvyšší soud.“

Podle Jocha by se mohl opakovat i scénář z roku 2016. Tehdy pomohl Donaldu Trumpovi k vítězství ve volbách americký systém volitelů. Tentokrát by mohlo zásadní roli sehrát korespondenční hlasování.

Čtěte také

Američané se chystají volit korespondenčně a než to sečtou, Trump se může prohlásit za vítěze, varuje Petr Kolář

„Když se v roce 2016 spočítaly hlasy ve volební noc, tak vedl Donald Trump. Pak se spočetly korespondenční hlasy a zjistilo se, že Hillary Clintonová v rámci celých USA získala o necelé 3 miliony hlasů víc. Byly to ale státy, ve kterých by stejně vyhrála, takže výsledek voleb to neovlivnilo,“ vzpomíná Joch.

Mohlo by se proto stát, že večer po volbách budou sečteny hlasy a prohlášen za vítěze jeden kandidát. Následující sčítání korespondenčních hlasů ale třeba ukáže, že je výsledek jiný. To by vyvolalo chaos a nedůvěru ve férovost voleb, myslí si ředitel Občanského institutu.

Jak se v USA volí?

Americký volební systém pro lepší orientaci přibližuje Jan Beneš z Katedry anglistiky a amerikanistiky při Filozofické fakultě Ostravské univerzity:

„V USA je celkově 538 volitelů a vítěz prezidentské volby musí získat alespoň 270 jejich hlasů. Počet volitelů ale ne vždy odpovídá velikosti daného státu. Hillary Clintonová tak před čtyřmi lety vyhrála velkým rozdílem v Kalifornii, kde nabrala vysoký počet hlasů od voličů.“

Čtěte také

Koronavirus, vakcína, roušky i konspirační teorie. Politico analyzuje klíčové momenty předvolebních diskusí Trumpa i Bidena

Trump měl ale navrch v takzvaných swing states, na které je třeba se soustředit – mají totiž hodně volitelů a bojuje se tak skutečně o každý hlas.

„Ve hře je dříve republikánská Arizona a na hraně může být také Iowa. Pak jsou tu jižanské státy jako Florida nebo Severní Karolína, kde Donald Trump musí vyhrát, protože jinak volby prohraje,“ shrnuje Joch.

Rozdělená společnost

Přestože Joe Biden se v předvolební kampani více než Donald Trump snaží působit jako případný sjednotitel, ať volby dopadnou jakkoli, americká společnost zůstane rozdělená, myslí si Roman Joch.

„USA nejsou ani tak dvě politické strany jako spíš dva politické kmeny, které mezi sebou moc nekomunikují a myslí si o sobě vzájemně to nejhorší. Ať už vyhraje kdokoli, tak polarizace společnosti bude pokračovat,“ předpovídá.

A dodává: „Pokud demokraté budou vítězní a navrhnou zásadní změny ústavního řádu, tak to republikány ještě víc zatvrdí. A pokud bude zvolen Trump, tak budou demokraté úplně hysteričtí: jak je možné, aby takhle nehodný člověk byl zvolen znovu prezidentem.“

Biden vysvětloval svoje plány

Poslední předvolební debatu amerických kandidátů na prezidenta Jan Beneš hodnotí ze strany Joea Bidena jako úspěšnou v tom, že se mu dařilo nastiňovat kontury svých vizí.

„Snažil se vysvětlit, na jaké aspekty zdravotnictví, klimatického plánu, problematiky rasismu i ekonomických balíčků by se zaměřil,“ shrnuje Beneš.

Čtěte také

Favoritem voleb je Biden a je to stabilní, porazit ho může „říjnové překvapení“, říká amerikanista

Stávajícího prezidenta Donalda Trumpa by pochválil za to, že velmi dobře zdůrazňoval své přesvědčení, že Biden je zkorumpovaný politik, který za celou svou kariéru ničeho pořádného nedosáhl a pořád jen slibuje.

Trump v debatě také připomněl, že právě Barack Obama a Joe Biden byli ti, kvůli komu se vůbec rozhodl kandidovat na prezidenta. Beneš ale upozorňuje: „Často se hovoří o tom, že Biden nemá zřejmou platformu. A že důvod, proč ho lidé půjdou volit, je to, že nechtějí mít nadále za prezidenta Donalda Trumpa.“

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Burdy a Martina Matějky.