Předškoláci ze znevýhodněných rodin se učili zvládat emoce a konflikty, pomohlo jim to v pubertě

19. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sourozenci, děti doma zlobí, polštářová bitva, karanténa, hra, ilustrační foto

U dětí, které neměly dobré zázemí v rodině, se vlivem předškolního tréninku sociálních a emočních dovedností snížilo rizikové chování v době, kdy byly teenagery. Dokládá se studie zveřejněná v časopise American Journal of Psychiatry.

Všechno, co doopravdy potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole, píše Robert Fulghum. Odborníci upozorňují, v tomto věku si ale také někdy zakládáme na traumata v dospívání.

Čtěte také

„Předškolní věk je extrémně kritický pro frustraci a deprivaci v časném dětství. Následky si pak člověk nese celý život,“ upozorňuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.

Zvládat konflikty

Vědci to promítli do unikátního projektu. V kurzu sociálních a emočních dovedností pro předškoláky ze znevýhodněných rodin se děti učily přátelit, brát ohled na cítění druhých nebo zvládat konflikty. Experiment se odehrál ve Spojených státech a zúčastnilo se ho 365 dětí z rizikových rodin.

„Učili je rozumět emocím, nakládat s časem, četli s nimi příběhy a pak je s nimi rozebírali, aby u dětí prohlubovali empatii,“ popisuje průběh pokusu Jiří Horáček.

Ke stejným dětem se psychiatři vrátili, když byly v sedmé až deváté třídě. Ukázalo se, že ti mladí účastníci studie, kteří předškolními kurzi prošli, mnohem méně často, než jejich vrstevníci, užívali drogy nebo utíkali ze školy. Častěji se vyhnuli nadváze a mnozí se věnovali sportu.

Strategie přežití

Neurolog Martin Jan Stránský vysvětluje, že náš mozek je strukturován tak, aby upřednostnil dvě strategie:

„Jedna je přežití v přírodě. Když víme, co nás může zabít, rychle to poznáme,“ vysvětluje Stránský. Druhá je podle něj schopnost vycházet s ostatními lidmi ve společnosti, spoluvytvářet kulturu.

„Kdysi dávno jsme to museli udělat, abychom zlepšili své šance na přežití, ale pokračovalo to dál,“ připomíná lékař.

Pocit úspěšnosti

Mozek opakovaně získává zkušenosti. Když se mu něco přihodí dvakrát a víckrát, začne se tím zabývat, vytváří neuronové sítě:

Čtěte také

„Děti, které mají větší empatii, také dokážou řešit problémy,“ upozorňuje Martin Jan Stránský. 

Jiří Horáček míní, že podobné studie by měly inspirovat především stát, který vytváří sociální politiku. Poukazuje na to, že se někdy sociální problémy předávají napříč generacemi.

„Je důležité, zda se cítím být úspěšný a dobrý, anebo jako někdo, kdo je na okraji kolektivu. To ovlivní člověka. Podle toho žije a tento sebepohled předá svým dětem,“ říká psychiatr.

 Ochota dávat

Jiný experiment dokládá, že malé děti, k nimž mají matky vztah plný zdravého citu a empatie, se ochotněji dělí s ostatními dětmi.

Do studie univerzity v Kalifornii se zapojily děti ve věku čtyři až šest let. Děti dostaly informaci, že můžou za různé aktivity získávat žetony, ba dokonce vyhrát cenu.

Čtěte také

Před koncem experimentu byly děti dotázány, zda by byly ochotné věnovat část svých žetonů nemocným dětem nebo dětem v jiné těžké životní situaci. Větší ochotu prokázali ti soutěžící, kteří měli v rodině lepší zázemí.

V jiné studii ženevské univerzity se pěti a šestileté děti učily rozvíjet emoce a představivost mimo jiné prostřednictvím divadla. V něm se ujímaly rolí podle vlastní fantazie. 

Poslechněte si celou Laboratoř o tréninku empatie pro předškoláky, mozkovém okruhu čtenářství u novorozeňat a o ochotě dětí se dělit. Debatují psychiatr a neurovědec Jiří Horáček,  neurolog Martin Jan Stránský a herečka Kristýna Frejová.

Spustit audio

Související