Vhodná mluva rodičů s batolaty přispívá k dřívějšímu rozvoji řeči

Američtí vědci si na přístrojích umístněných do malého batůžku nahrávali hlasové projevy dětí v několika etapách, až do věku 1,5 roku dítěte. Děti, jejichž rodiče zvolili evolučně osvědčený tón hlasu, dříve vyslovovaly srozumitelná slova. Autoři studie však zdůrazňují, že nejde o to, abychom na nejmenší děti šišlali nebo přeháněli to se zdrobnělinami.

Čtěte také

Malí školáci lépe čtou v přítomnosti psa, zvládli i složitější texty

„Pokud chceme naučit naše dítě mluvit, je dobré mluvit ’rodičovštinou’, ale normálně, říká neurobiolog Pavel Němec. Klíčové je podle něj hlavně vzájemné emoční vyladění v komunikaci rodičů a dětí. Vědec také poukazuje na to, že správnou mluvu a laskavé chování rodičů k dětem podporuje hormon oxytocin. 

Trénink pro rodiče

„Tato studie potvrzuje vědeckými metodami to, co intuitivně všichni tušíme. Uvedený typ mluvy k dětem funguje napříč kulturami,“ říká vědec. To, že podobný styl řeči na děti funguje, vědci odvozují z předchozích 30 let výzkumů. 

Rodiče, kteří se účastnili uvedené studie, prošli speciálním školením, v němž se učili, jak správně mluvit s dětmi. Pavla Němce zaujalo, jak málo takového tréninku rodičů stačilo k pokroku v mluvě malých dětí. „Stačí, když se snažíme mluvit o něco líp, než to děláme přirozeně, má to měřitelný efekt,“ všímá si vědec.

Oční kontakt 

Neurovědec a psychiatr Jiří Horáček zdůrazňuje, že vhodnější bývá mluvit na dítě přímo a udržovat s ním kontakt očima. To označuje za mnohem lepší, než si o dítěti povídat s partnerem, či partnerkou ve třetí osobě.

Čtěte také

Levorukost není handicap. Leváci mají lépe propojená řečová centra

“Toto je styl komunikace, který sedí dozrávajícímu mozku, aby si osvojil lexikální stránku světa,“ poznamenává Jiří Horáček. Uvedený způsob komunikace doporučili autoři studie některým rodičům půlročních dětí, kteří se účastnili experimentu.

„Ve 12 měsících děti začaly žvatlat a řetězit hlásky, v dalším časovém bodě dokázaly říct více slov. To vše stačilo, aby se urychlil vývoj řeči,“ upozorňuje vědec. Tím druhým zmíněným časovým bodem byl věk půldruhého roku. Od dětí, jejichž otec a matka trénovali „rodičovštinu“, vědci zaznamenali 100 srozumitelných slov, od dětí ze srovnávací skupiny, jejichž rodiče speciální mluvu netrénovali, jen 60 slov.

Podle Jiřího Horáčka by teď autoři studie měli samostatně prozkoumat vliv emoční vazby mezi rodičem a dítětem a hlasové modulace. 

Roztomilí psi a krteček

Pomalejší mluvu s protaženými samohláskami používáme někdy i v konfliktních situacích nebo při komunikaci se seniory. Můžeme tím dát partnerovi v konverzaci o něco více času na rozmyšlenou. Mluvě na malé děti se ale někdy podobá I naše komunikace se zvířaty.

„Když má něco malé tělíčko, krátké ručičky, nožičky, krátká ouška a velké oči, vnímáme to jako roztomilé stvoření,” říká Pavel Němec. Podle něj by stálo za to studii podobnou té na dětech z Washigtonu vyzkoušet u psů různých plemen. Dalo by se zjistit, zda třeba na pekingské psíky nemluvíme jinak, než na chrty.

„My si vlastně šlechtíme domácí zvířata, třeba společenské psíky, aby odpovídala mláděcímu schématu, abychom měli doma něco roztomilého,” poznamenává neurobiolog. Na podobném principu mnohdy stojí úspěch kreslených nebo animovaných postaviček, jako jsou Micky Mouse nebo krteček.

Poslechněte si celou Laboratoř. Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, neurobiolog Pavel Němec a herečka a zpěvačka Iva Pazderková mluvili také o sojovém oleji nebo přepínání mozku.