Precizní zemědělství šetří chemii, přesně cílí na jednotlivé centimetry půdy, popisuje vědec Kumhála
Moderní technologie pronikají do všech oblastí života včetně zemědělství. „K pozemku se už dnes nepřistupuje, jak bylo dříve zvykem – jako k celku, na němž se všechny operace dělaly co nejvíce uniformně. Takže když se selo, sela se všude stejná dávka a tak dále,“ vysvětluje František Kumhála z Technické fakulty České zemědělské univerzity. Ukázalo se ale, že při této plošné metodě je výnos na každém místě pozemku jiný. Proto se teď mluví o precizním zemědělství.
„Precizní zemědělství se snaží přistupovat k pozemku tak, aby zohlednilo místní podmínky v daném místě pozemku,“ přibližuje Kumhála, vedoucí Katedry zemědělských strojů ze zemědělské univerzity.
Čtěte také
„Tak se ušetří například hodně chemie, jako je hnojení. To je pro ekologii velmi zajímavé a přitom výnos zůstane stejný, nebo se ještě navýší,“ vyzdvihuje.
Dříve zemědělci, protože hospodařili na menších výměrách, věděli dobře, co v kterém místě pozemku roste dobře a co hůře. „Takže na to reagovali místně. Dnes ale například na zastropované výměře 30 hektarů nejste schopni se vrátit do místa, kde je výnos jiný.“
„Podle mě dnes schůdnou cestou pro budoucnost je nechat pozemky rozumně veliké a hospodařit na nich, jak nejlépe umíme. A precizní zemědělství touto cestou je. Tím spíše, že využívá satelitní snímkování, systémy na zemědělských strojích, které pracují s přesností na centimetry,“ popisuje Kumhála.
Výnosová mapa se pošle do cloudu, stáhne se do traktoru a ten pak sám už dokáže řídit dávku hnojiva u rozmetadla hnoje.
František Kumhála
Základem precizního zemědělství je výnosová mapa. „Tedy mapa aplikační. A podle ní pak zemědělský stroj musí jet. Nejlépe je, když se z celého procesu úplně odstraní lidská obsluha.“
Čtěte také
Velké firmy dnes také mají cloudová řešení. „Výnosová mapa se pošle do cloudu, stáhne se do traktoru a ten pak sám už dokáže řídit dávku hnojiva u rozmetadla hnoje a podobně. Také v případě desikace je při použití map možná úspora 40 až 60 procent postřiku,“ říká Kumhála. Desikace je proces vysušování.
„Se zdokonalováním technologií, čidel, robotizace a automatizace zájem o precizní zemědělství stoupá. Dostává se do povědomí široké zemědělské veřejnosti a třeba navádění zemědělské techniky, což je jeden ze základních principů precizního zemědělství, najdete téměř v každém zemědělském podniku,“ shrnuje František Kumhála.
Kdy se na českých polích objeví autonomní traktory? Budou také poháněny bateriemi, jak vidíme stále častěji v osobní dopravě? A jak potřebné budou při práci na poli lidské ruce? Poslechněte si celé Studio Leonardo.
Související
-
Šéf zemědělců: Řekli nám, že biopaliva jsou pozitivní. A teď nejsou? Jenže my už do nich investovali
Podle OSN až 90 procent zemědělských dotací poškozuje životní prostředí. „Zemědělství je hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě,“ říká Jakub Hruška z Akademie věd.
-
Místo vidlí robot? Sedláky a zemědělce čeká revoluce
První robotický stroj už pracuje i na našich farmách. Jeho služeb už využili zemědělci z Náchodska, Královéhradecka a Olomoucka.
-
Všichni zemědělci na jedné lodi? Pak nemohou být u kormidla pořád ti samí, míní šéf sedláků Šebek
Je přesvědčený, že rodinné farmy jsou životaschopné a měly by být páteří českého zemědělství. Jenže u kormidla chtějí být pořád ti sami, stejně jako v podpalubí, tvrdí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.