Místo vidlí robot? Sedláky a zemědělce čeká revoluce
Výzkumníci v Austrálii nebo Británii experimentují s farmami, kde by všechnu manuální práci měly zastat stroje. Farmáři jsou potom ti, kdo všechny procesy řídí, a není to sci-fi, ale realita. Z dat, která získají, vyhodnocují správné strategie, které by měly ideálně vést k co nejvyšším výnosům a efektivnímu hospodaření. První robotický stroj už pracuje i na našich farmách zemědělců z Náchodska, Královéhradecka a Olomoucka.
Čtěte také
Polím a farmám, kam mají lidé „vstup zakázán“ se věnuje několik univerzit. Mezi průkopníky patří vědci z britské Harper Adams University.
Jejich „hands-free“ hektar sklidil autonomní kombajn už v roce 2017. Plně autonomní farmu ohlásila také australská univerzita Charlese Sturta.
Australané chtějí do vývoje investovat sumou, která je po přepočtu asi 320 milionů korun. Hospodařit budou na 1900 hektarech. Jak v této souvislosti upozorňuje František Kumhála z České zemědělské univerzity, výnosy zřejmě ovlivní nově potřebná manipulační plocha. „Už na britském hands-free hektaru byl vidět cca desetimetrový travní pás, kde se technika otáčela.“
Dává to smysl
Jak dál popisuje expert Technické fakulty, právě na rozlehlých polích, jaké jsou typické pro australské nebo americké farmáře, dává nasazení autonomních zemědělských strojů snad ještě větší smysl než v našem evropském kontextu.
Z vědeckého pohledu bude podle něj zajímavé sledovat, jak se stroje zachovají v situacích, kde chybí data – tedy jak moc nezávislé vlastně budou.
Je tady i legislativní problém s odpovědností za případné způsobené škody. Pokud se ale samořiditelné stroje dostanou na pole po soukromých pozemcích a cestách, což nebude v případě velkých například australských farem problém, jejich nasazení nestojí nic v cestě, myslí si Kumhála.
Čtěte také
„Technické prvky nutné pro navádění strojů, jako jsou čidla, lasery, lidary, se strašně zdokonalují a zároveň zlevňují,“ popisuje.
Největší výzvou pro práci zemědělských strojů zůstává rozpoznávání barev. Barva je vlastně odraz, a když se změní světlo, má na to barvu velký vliv. Proto se místo výkonu práce strojů hodně osvětluje. Pro navigaci respektive pro pohyb stroje, barvy důležité nejsou, ale limituje to jejich využití při zemědělských pracích. S barvou totiž souvisí třeba případná zralost plodů určených ke sklizni.
Celý příspěvek najdete v audiu.
Související
-
Dobře připravené země se robotizace bát nemusejí, Česko ale zaostává, myslí si Radek Špicar
Kvůli nástupu robotů může zaniknout mnoho pracovních míst, ještě víc jich ale může díky robotizaci vzniknout. Je Česká republika připravená na čtvrtou průmyslovou revoluci?
-
Dělníci, sekretářky, řidiči. Digitalizace a robotizace...
Do roku 2030 může digitalizace a robotizace ubrat v Česku až 400 000 pracovních míst. Nové technologie v tuzemsku nejvíce ohrožují dělnické profese, zaměstnance v d...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.