Samo seje, samo sklízí. Trendem v zemědělství budou autonomní polní stroje
Nemusíte na venkově přímo bydlet, abyste si všimli, jak se v minulých letech změnil vozový park farmářů. Traktory, často velké skoro jako stodola, se staly běžnou součástí provozu. A brzy přijde další změna – výrobci totiž připravují autonomní polní stroje. Velmi zjednodušeně řečeno půjde o něco jako „jednonápravové tahače“ nebo „pojízdné motory“, za které zemědělci připojí aktuálně potřebné nářadí – a pak soupravu pošlou pracovat na své pole.
Své želízko v ohni, respektive na poli, chtějí mít v tomto ohledu i Češi. František Kumhála z Technické fakulty České zemědělské univerzity popisuje, že univerzita spolu s dalšími výzkumníky a společností Zetor podala žádost o grant na vývoj autonomního traktoru.
Čtěte také
„Mohl by to být čtyřletý projekt s rozpočtem asi 50 milionů korun,“ plánuje.
Podle Kumhály se výrobci zemědělské techniky bez samořiditelného stroje v příštích letech prostě neobejdou: „Robotika v zemědělství jednoznačně nastupuje. Zrovna čtu článek v odborném časopisu, že přední výrobce zemědělské techniky, firma Claas už v roce příštím roce nabídne autonomního robota jako traktor/tahač.“
Problém ale bude s pohybem na veřejných komunikacích. Plně autonomní vozidla se na nich totiž sama pohybovat nemůžou a podle všeho bude trvat nejspíš ještě několik desítek let, než si právníci a legislativci vyjasní odpovědnosti za případné škody.
Pokud ale jde o soukromé komunikace nebo pozemky – často velmi rozlehlé –, je rozhodování o tom, kdo se na nich může pohybovat, snazší. Spolu s tím, jak na rozdíl od lidské práce klesá cena stále důmyslnějších a schopnějších senzorů, jsou autonomní traktory jednoznačným trendem.
Čtěte také
Protože stroje nepočítají s řidičem, nemusí mít kabinu. Proto spíš než traktor připomínají malý, často jen jednonápravový a obvykle dieselový tahač. O dieselovém motoru se uvažuje proto, že zemědělské stroje musí odevzdávat vysoký výkon po dlouhý čas – a na trhu zatím chybí akumulátory, které by vyhověly.
Například koncept autonomního tahače, který před několika lety představil John Deer, byl sice elektrický, ale napájený kabelem. Tento ojedinělý koncept firma dál rozvíjí:
Kromě už zmíněného Claasu – který slibuje dodávat autonomní traktory už příští rok – své koncepty představili v minulých letech snad všichni významní konkurenti, třeba Case, NewHolland, JohnDeer nebo Fendt.
„Bude velmi důležité, aby stroje od různých výrobců spolu komunikovaly. A na to narážíme. Snažíme se najít výzkumníky, kteří dokážou integrovat jejich vzájemnou komunikaci a vyrobit software. A aby ten stroj fungoval tak, jak potřebuje zemědělec,“ popisuje úskalí Kumhála.
Čtěte také
Výhledově to podle něj může fungovat tak, že farmář bude mít k sobě třeba tři roboty. Ostatně stroje budou zřejmě méně výkonné než současné univerzální traktory.
S ohledem na legislativní souvislosti spojené s provozem na veřejných komunikacích vidí někteří výrobci – například NewHolland – autonomní řízení spíš jako jistou příplatkovou výbavu jinak běžného traktoru. Dost možná tímto směrem půjde i tuzemský výzkumný projekt.
Zemědělec by pak svůj traktor odřídil na pole, přivezl by si i nářadí a případně další tahače, všechno pak zapojil do autonomního a kooperativního režimu – a zatímco by stroje sklízely, on by mohl převážet plodiny po silnici.
Poslechněte si celou reportáž Petra Kološe.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
