Od počátku industrializace před dvěma stoletími se lidé obávají, že stroje nahradí lidskou práci. V minulosti takové tvrzení podpořily i některé studie. Například oxfordští výzkumníci Michael Osborne a Carl Benedikt Frey v roce 2013 zveřejnili tezi, že kvůli automatizaci zmizí každá druhá pracovní pozice.
Teď jim však odporuje německý vědec Terry Gregory z bonnského Ústavu pro budoucnost práce. Jeho výzkum ukázal, že díky automatizaci vzniklo v Evropě v minulém století jeden a půl milionu pracovních míst, informuje švýcarský deník Berner Zeitung.
Nahradí roboti lidskou práci? Zničí společenské třídy? Jak robotizace promění pracovní trh a i politiku? A jsme na rozvoj umělé inteligence připraveni? To byla hlavní témata další veřejné debaty Českého rozhlasu Plus.
List podotýká, že v diskuzi o robotizaci se objevují dva protikladné póly. Jednak to jsou optimisté, kteří říkají, že díky automatizaci se lidé a stroje vzájemně doplňují. A jednak pesimisté, jako třeba zmínění Osborne a Frey, již se zabývají pouze jednotlivými zaměstnáními a nezohledňují přednosti vývoje. Gregory se nyní se svými kolegy pokusil přiblížit skutečnosti za pomoci rozsáhlých modelů.
Z konečné zprávy vyplývá, že kvůli strojům zmizelo mezi roky 1999 až 2010 v Evropě 1,6 milionu míst, především ve výrobě. To je třikrát více, než odhadovaly samotné firmy. Na druhé straně ale technika umožnila vyrábět levněji, což se projevilo ve zvýšené spotřebě, vyšších ziscích podniků a následném vzniku nových míst. Těch se vytvořilo asi tři miliony, čili dvojnásobek pozic ztracených.
Kvůli nástupu robotů může zaniknout mnoho pracovních míst, ještě víc jich ale podle průzkumů může díky robotizaci vzniknout. Jak je Česká republika připravená na čtvrtou průmyslovou revoluci?
Nová zaměstnání lidé našli především ve službách, jako je péče o nemocné, návrhářství nebo logistika. Oproti třeba pásové výrobě se tak stali hůře nahraditelní. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) navíc tvrdí, že poklesl počet pozic, které robotizace ohrožuje – z 50 na 10 procent.
Neznamená to ovšem, že propuštění seženou nové místo na základě jejich stávající kvalifikace. V určitých oblastech hrozí rizika. „Zaměstnanci se musejí vzdělávat, firmy přeškolovat,“ vysvětluje ekonom Gregory.
Doba rutiny je v jeho pohledu pryč a nastal čas interaktivních a analytických činností. Transformace v oblasti práce je výzvou pro národní hospodářství a bude záležet na politicích, jak ji zvládnou.
Takový názor zastává také Světová banka, podle níž je přeškolování pracovníků problematičtější v Austrálii, Spojených státech a Velké Británii. Může za to údajně špatné základní vzdělávání, které brání vysoce racionalizovaným pracovníkům ve změně myšlení. A jaké následky automatizace přináší, záleží stejně tak na tom, komu daná firma patří.
Rozdíly v platech mezi muži a ženami se poprvé od roku 2006 opět zvětšují. A bude tomu tak i nadále, pokud se nepodaří vyřešit nerovnost v technologických odvětvích. Tvrdí to odborníci před začínajícím Světovým ekonomickým fórem v Davosu. Rozvoj odvětví jako IT nebo biotechnologie, kde stále dominují muži, prohloubí nerovnost v postavení mužů a žen a nejsilněji zasáhne právě ženy.
Gregory považuje za přínosné, když podniky díky robotizaci zvyšují zisky a následně vytvářejí nová místa. Ovládají-li ale firmu zahraniční akcionáři, investuje společnost vydělané peníze zase v zahraničí. Kdyby všechny zisky takových podniků směřovaly do zahraničí mimo starý kontinent, vzniklo by v Evropě o 300 tisíc pracovních míst méně.
Zdá se tak, že není jedno, jestli evropské firmy skupují Číňané, Indové nebo Arabové. Důležitý je také argument, aby se akcionáři nadnárodních společností stávalo co nejvíce Evropanů a aby zisky z automatizace sdíleli, čímž posílí spotřebu. Nicméně i tak se automatizace v Evropě doposud projevila optimisticky, myslí si Berner Zeitung. Otázkou zůstává, jestli tomu tak bude také v budoucnosti.
Podle názoru Osborna a Freye totiž dosavadní technologie nelze srovnávat s těmi přicházejícími. Vědci z Oxfordu si myslí, že nové vymoženosti, jako jsou roboti a algoritmy, by v budoucnu mohly zlikvidovat jak jednodušší práci, tak komplikovanější činnosti.
Jak je na tom Česko s robotizací? Stíháme držet krok s konkurencí? Hostem Magazínu Leonardo byl Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického.
Nové technologie prý budou moci obsluhovat zákazníky v call centrech, starat se o nemocné nebo nahradí pracovníky v logistice. Současně zvládnou navrhovat domy, diagnostikovat nemoci nebo připravit smlouvy. A pokud stroje zlevňují výrobky, je pravděpodobné, že následkem vyšší poptávky už nebudou vznikat další nová místa. Ta totiž nahradí také roboti.
Ekonom Gregory ale podobné vyhlídky považuje za příliš pesimistické. Připomíná, že mnohé hororové scénáře se objevovaly už v minulém století. Umělá inteligence sebou sice přináší celou řadu novinek, ale tyto technologie se podle experta uplatňují pomaleji, než se myslelo.
„Nikdo samozřejmě neví, co budoucnost přinese. Je to jako dívat se do křišťálové koule. Ale lidé budou mít čas se přizpůsobit,“ soudí Terry Gregory ve švýcarském deníku Berner Zeitung.
