Šéf zemědělců: Řekli nám, že biopaliva jsou pozitivní. A teď nejsou? Jenže my už do nich investovali

23. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy zemědělství, sklizeň, plodiny, pole

Podle nové zprávy OSN až devadesát procent zemědělských dotací v rámci celého světa poškozuje životní prostředí a prohlubuje klimatickou krizi. „Zemědělství je bezpochyby hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě,“ říká Jakub Hruška (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha nesouhlasí: „Evropská unie naopak v poslední době intenzivně přesměrovává podporu z produkce na ekologičtější přístupy k životnímu prostředí.“

Různé evropské studie podle Hrušky tvrdí, že současné zemědělství s vysokým podílem použití herbicidů, pesticidů, vysokými dávkami hnojiv a změněné struktury krajiny je hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě. 

„Poslední rok běží diskuse o obrovském úbytku hmyzu, je tady značný pokles stavu polního ptactva. V České republice máme vysoké koncentrace pesticidů ve vodách, které jsou určeny jako pitné,“ vysvětluje.

Poslední rok běží diskuse o obrovském úbytku hmyzu, je tady značný pokles stavu polního ptactva.
Jakub Hruška

Předseda Zemědělského svazu rozhodně nesouhlasí s tvrzením OSN, že 90 procent dotací v Evropské unii poškozuje životní prostředí. „To určitě v Unii není pravda. Když se podíváte jen na program rozvoje venkova České republiky, přes 66 procent finančních prostředků směřujících k zemědělcům, jdou právě na ekologičtější přístup k životnímu prostředí,“ tvrdí.

Čtěte také

Upozorňuje, že snaha Evropy podporovat environmentální chování vyvolala v globálním celosvětovém měřítku podle některých studií mnohem větší produkci emisí skleníkových plynů. „Evropská unie mezi lety 1990 až 2014 zalesnila zhruba devět procent, 13 milionů hektarů. A jaký byl reálný dopad? V zemích třetího světa, především v Brazílii a Indonésii, se vykácelo 11 milionů hektarů pralesů,“ vypočítává a vysvětluje:

„Protože poptávka po potravinách se ve světě nesnižuje, naopak neustále roste. A v okamžiku, kdy bychom měli snižovat produkci jako takovou, musíme se ptát, kdo lidi nakrmí a jakým způsobem. Pokud Evropa neustále snižuje svoji produkci, logicky se to promítne v životním prostředí. A to je hlavní cíl, o kterém hovoří OSN. Když se v Brazílii kácí deštné pralesy a místo nich se dělají pastviny pro dobytek, aby se pokryla poptávka, je to složitější.“ 

Slepá cesta

Hruška vidí velký problém v pěstování biopaliv na orné půdě. Podle něj Evropa neustále trpí obrovským nadbytkem potravinářské produkce a kvůli uspokojení zemědělců se začaly enormně propagovat a pěstovat biopaliva na orné půdě.

Čtěte také

„Po 20 letech je zcela zjevné, že to je naprosto slepá cesta. V Česku je 20 procent orné půdy pokryto řepkou, kukuřicí, cukrovkou, která nejsou určena pro potravinářství, ale do bioplynek a jako přídavek do paliv. A to je věc, se kterou bychom měli skoncovat pokud možno okamžitě. V tom případě bychom bezpochyby mohli ubrat té strašné zemědělské intenzity. Protože výnosy zemědělských plodin nikdy nebyly tak veliké, jako jsou dnes, kdy používáme velké množství pesticidů, hnojiv,“ vysvětluje.

Evropská unie podle něj v tomto nehraje úplně dobrou roli, protože od biopaliv bude ustupovat velmi zvolna.

„Obávám se, že to je proto, že je v tomto dotovaném byznysu takové množství peněz a takové množství zájmů, že vlastně to, co se děje v zemědělství v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a biodiverzitou, se z té byznysové debaty úplně vytratilo,“ konstatuje Hruška.

Zemědělci si nevymysleli biopaliva. Ten požadavek, který k nám přišel z EU, byl na tlak ekologických organizací.
Martin Pýcha

Přestat podporovat biopaliva by podle Pýchy ale znamenalo pro české zemědělství ztrátu obrovských investic.

Čtěte také

„Zemědělci si nevymysleli biopaliva, ani bioplynové stanice. V podstatě ten požadavek, který k nám přišel z EU, byl na tlak ekologických organizací, které prosazovaly, aby se nahrazovala fosilní paliva, snižoval se dovoz ropy a podobných věcí. A bylo nám předkládáno, že je to pozitivní směrem k životnímu prostředí. A dnes ti samí lidé říkají: my jsme se spletli, takže to všechno zrušme. Mezitím ale zemědělci i státy do toho nainvestovali obrovské finanční prostředky,“ upozorňuje.

Tržní prostředí

Zpráva OSN podle Pýchy zmiňuje hlavně to, že se zemědělská půda vytváří na úkor především deštných pralesů a vytváří se pro produkci potravin živočišného původu, přesněji především pro produkci masa.

Čtěte také

„Pro OSN je maso v podstatě nezdravá potravina a chtěla by, aby lidé jedli více ovoce a zeleniny a více luštěnin a více potravin rostlinného původu. To je hlavní nosná myšlenka. Tomu samozřejmě rozumím, ale nemůže se to udělat tak, že to nařídíte zemědělcům. Zemědělec produkuje to, po čem je poptávka na trhu. Takže jestliže chceme něco změnit, musíme změnit chování zákazníka, spotřebitele,“ upozorňuje.

Zemědělci se pohybují v tržním prostředí. „Musí vyprodukovat potraviny, umístit je na trh a prodat. V okamžiku, kdy je budete pěstovat extenzivně s vysokými náklady, se tím samozřejmě tím neuživíte, proděláte a zkrachujete,“ naznačuje.

Podle Hrušky se zemědělci pohybují v pseudotržním prostředí. „Obrovské dotace k nim míří z veřejných zdrojů a bylo by potřeba dávat jim je za přísnějších podmínek, než tomu je v současné době,“ míní.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Ptal se Tomáš Pancíř.

autoři: Tomáš Pancíř , kbr
Spustit audio

Související