V Česku sice postupně mizí zemědělská půda, podstatnější ale je, jak se s ní doopravdy hospodaří, tvrdí geobotanik

18. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Traktor (ilustrační foto)

Zemědělská půda ubývá, přestože máme zákon o ochraně půdního fondu, ornice ustupuje hlavně stavbě nových bytů a silnic. Roste také poptávka po výrobních a skladovacích prostorách. Je to asi logické, protože česká ekonomika je postavena hlavně na průmyslu a službách, zatímco zemědělství zaměstnává jen necelá dvě procenta obyvatel.

Například ve Žďáru nad Sázavou počet obyvatel už od roku 1989 klesá, hlad po novém bydlení je ale pořád velký. Proto se také rozrůstá městská část převážně rodinných domků Klafar, která je poblíž jezírka Vápenice.

Všude kolem jsou zatím pole, ale územní plán počítá s výstavbou domů. Tam, kde je dnes kukuřičné pole a brambořiště, je už také mnoho let plánovaný silniční obchvat.

Když někde na svazích pěstujete kukuřici a přijdou takové bouřky, jaké letos, nastává půdní eroze.
Michal Hejcman

Proč ale potřebuje město, kde nepřibývá obyvatel, svůj další růst, a to na úkor zemědělské půdy?

„Ten počet obyvatel zavádějící. Vychází jen z nějaké matriční statistiky, nebere ohled na to, že tady hodně lidí bydlí v podnájmech, nemají tady trvalé bydliště a rádi by také bydleli ve vlastním. Poptávka po bydlení je pořád velká,“ vypočítává starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos (STAN).

Zemědělci chtějí logicky generovat zisky

Podobný názor má i geobotanik Michal Hejcman, profesor České zemědělské univerzity v Praze: „Ochrana půdního fondu je také do značné míry daná tím, jaká je struktura pěstovaných plodin. Zemědělci se snaží chovat podle zásad dobrého hospodáře a maximalizovat zisk z jednotky plochy. Když někde na svazích pěstujete kukuřici a přijdou takové bouřky, jaké letos, kdy se splavuje ornice, nastává půdní eroze. Kdybyste tam měli pícniny, jako je třeba vojtěška, nic takového nehrozí.“

Čtěte také

Jenže hovězího dobytka ubylo, pícnin není třeba a zemědělci nejsou motivovaní takové je pěstovat. Týdeník Zemědělec už v roce 2017 varoval před dramatickým úbytkem zemědělské půdy.

Mezi roky 2000 a 2016 to mělo být až o 148 tisíc hektarů. Orná půda prý mizela rychleji, než se čekalo. Bylo to opravdu tak? Hospodaření s půdou a její ochranu má na vládní úrovni na starosti ministerstvo životního prostředí.

„Když se podíváme do statistické ročenky, zjistíme, že je to trochu jinak. Zemědělské půdy ubylo, ale ne tolik, kolik uvádí tento týdeník,“ přiznává náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana.

Podle náměstka to není tak dramatické, ale problém to určitě je, stejně jako ohrožení erozí kvůli nevhodnému výběru plodin. Vládní Zpráva o životním prostředí za rok 2019 konstatuje, že českou krajinu tvoří z pohledu využití území z 53,3 procent zemědělská půda, která je ze 70 procent zorněná.

Pak jsou to lesní pozemky (33,9 procent) a v rámci zemědělské půdy dlouhodobě roste podíl ploch trvalých travních porostů, které se od roku 2000 rozrostly o 56,5 tisíc hektarů (5,9 procent).

Jak je to ve skutečnosti? A odpovídají tato čísla tomu, jak bychom s krajinou dlouhodobě chtěli, a měli, hospodařit? Co by se případně mělo měnit? Odpovědi uslyšíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související