Současné zemědělství je neudržitelné. Musíme to změnit, jinak nás příroda potrestá, tvrdí zemědělec

„Současné hospodaření je neudržitelné, proto změnu vítám, i když zemědělci jsou skupina hodně konzervativní. Změnit postupy budeme muset, jinak nás příroda sama potrestá. Rizikem je ale ještě větší byrokratická zátěž zemědělců,“ upozorňuje Pitek.

Čtěte také

Zemědělství dnes stojí na sprintu. To zvládnou naše půdy, ale ne ty v tropech, porovnává vědec Frouz

Prezident připomíná, že v porovnání s ostatními státy Evropské unie používáme výrazně méně přípravků na ochranu rostlin.

„Ale máme nižší podporu na hektar a jinak nastavené platby. Toto by mohlo ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců. Ekologizaci se nebráníme, ale je třeba brát v úvahu faktor spravedlnosti i dopad na spotřebitele.“

Pitek: Nedodáváme na pole organickou hmotu

Pitek ovšem upozorňuje, že máme rezervy i v jiných oblastech. „Ostatní země mají mnohem menší půdní bloky, což hraje roli v tom, jak se k půdě chovají i ve výstupu zemědělských výrobků. Na pole nedodáváme organickou hmotu a obecně struktura českého zemědělství je u nás horší než v západních zemích.“

Čtěte také

Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

Proti kritice se Doležal brání odkazem na studii v týdeníku The Economist, která staví Česko na špičku v potravinové bezpečnosti. „V péči o půdu jsme pátí nejlepší na světě.“

Pitek ale namítá, že u nás je extrémně velká část půdy ohrožena erozí a degradací, často se hnojí jen minerálními průmyslovými hnojivy. „Klesá nám biodiverzita a naše půda zadrží jen asi 50 procent vody, než by měla,“ ukazuje na problémy. 

Doležal: Zatím se bavíme o omezování

„Strategie Farm to Fork hovoří o poměrně ambiciozních cílech, ty ale nejsou podpořeny finanční motivací,“ formuluje svou hlavní výtku k návrhům Evropské unie prezident. „Zatím se bavíme pouze o omezování hospodaření a vzletných cílech, ale ne o tom, jak k tomu zemědělcům budeme pomáhat.“

Stát by měl od určité výměry půdy dotace zastropovat a preferovat nové, začínající a malé zemědělce pomocí redistributivních plateb.
Daniel Pitek

Pitek ukazuje na další problém: V Česku je velké množství vlastníků zemědělské půdy, ale velice malé množství těch, kteří na ní hospodaří.

Čtěte také

Jak skloubit výnosy a ochranu krajiny? Ekologické zemědělství k uživení lidstva nestačí, varuje rostlinný genetik

„To je dáno historicky, kdy Komunistická strana Československa v rámci násilné kolektivizace zlikvidovala selský stav. Snažme se, a to i v rámci strategie Farm to Fork, přilákat zpět co nejvíc lidí, kteří by začali zakládat rodinné farmy a hospodařit.“

„Stát by měl od určité výměry půdy dotace zastropovat a preferovat nové, začínající a malé zemědělce pomocí redistributivních plateb, takže by dostávali vyšší podporu než větší podniky, které na našem území fungují. Nastavme program rozvoje venkova tak, aby podpora nešla velkým firmám,“ doporučuje Daniel Pitek.

Redistributivní platbu naše komora podporuje. Podporujme ale zemědělce, kteří hospodaří dobře, ne podle toho, kdo to je.
Jan Doležal

Zastropování nic neřeší, oponuje agrárník. „Redistributivní platbu naše komora podporuje. Je to účinná podpora menších zemědělců a nepoškozuje větší podniky. Podporujme ale zemědělce, kteří hospodaří dobře. Tedy nás musí zajímat, jak zemědělec hospodaří, ne kdo to je, jestli je to podnik, akciová společnost nebo družstvo vlastníků,“ žádá Jan Doležal.

Poslechněte si celou debatu o stavu českého zemědělství a vyhlídkách do budoucna. Na argumenty obou stran se ptá Karolína Koubová.