Politolog Kaválek: V Iráku a Kurdistánu mladí vyjadřují nespokojenost s vládou, zájem o politiku je extrémní

12. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kurdové v Česku

Ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu Tomáš Kaválek žil na Blízkém východě několik let a tvrdí, že když se Kurdové a Arabové osobně znají, nemají mezi sebou problémy. „V Iráku se traduje, že vztahy mezi Kurdy a Araby jsou napjaté, a to hlavně z historických důvodů. To historické dědictví tam samozřejmě úplně šťastné není, ale na osobní rovině vám málokdo řekne, že nemá nějaké kamarády nebo známé Araby. V Turecku je to ale komplikovanější,“ tvrdí.

Turci totiž často takzvaně upozaďují svůj kurský původ.

Tomáš Kaválek

„Je to tím, že státní politika v podstatě po dekády existenci Kurdů popírala. Nebo je přirovnávala k jakýmsi východním horským obyvatelům, kteří jsou zaostalí a divocí. Takže si s sebou lidé nesou stigma,“ říká Kaválek v pořadu Hovory a vyvětluje: 

Předtím se většinová společnost Turků příliš s Kurdy nepotkávala, takže o nich mají zkreslené představy dané narativy představované samotným tureckým státem. V minulosti dost vypjatými, ale dnes už míň extrémními, přesto ne dvakrát ideálními.“ 

Čtěte také

Vzhledem ke svému zájmu o kurdskou populaci Kaválek dost cestoval po Blízkém východě. Přiznává, že se často bál – hlavně na východě Turecka nebo iráckém Kurdistánu, ale jen, když seděl s někým v autě.

„I když ten člověk byl náhodou zodpovědný řidič, který jakžtakž dodržoval předpisy a zbytečně neriskoval, tak se to samé nedá říct o ostatních na silnicích. Ale jinak jsem se do zásadních problémů nedostal,“ vzpomíná.

Opravdu nepříjemnou situaci zažil v okrese Sindžár, který se tragicky proslavil masakrem na tamních obyvatelích ze skupiny jezídů, které tam zabíjeli příslušníci takzvaného Islámského státu.

Hora Halgurd

„Vypravil jsem se tam s tím, že jsem se snažil vypozorovat, jakým způsobem tam vládnou ozbrojené skupiny. A co čert nechtěl – zrovna, když jsem tam byl, tak došlo k přestřelkám. A paradoxně mezi soupeřícími kurdskými a jezídskými milicemi. Nebyl to příjemný pocit, a to hlavně proto, že když se v minulosti něco podobné stalo, tak to znamenalo uzavírku okresu. A tím pádem obrovský problém, jak se dostat pryč. Už to ale nebyla válečná zóna, protože fronta s IS byla poměrně daleko, ale i tak to rozhodně příjemný pocit nebyl.“

Mladé hodně zajímá politika

Politolog Kaválek vzpomíná i na svůj roční život ve čtvrtém největším iráckém městě Irbíl. „Chtěl jsem tehdy být v tom regionu a pokračovat ve výzkumu své dizertační práce. Dalo mi to obrovskou zkušenost s kurdskou mentalitou.“

„Bylo hodně zajímavé sledovat dynamiku mezi studenty středních škol. Být mezi teenagery a sledovat, co si myslí, jaké jsou jejich názory. Ne nadarmo se říká, že populace od 15 do 30 let je hybatelem většiny blízkovýchodních zemí. Populace je tam strašně mladá a takových lidí je tam čím dále tím víc. A pokud oni nebudou ve svých zemích spokojeni, tak to může vést k protestům, politickým problémům a nestabilitě.“

Erbíl leží v naprosté rovině

„Za hodně pozitivní jsem nejen v iráckém Kurdistánu, ale i v Iráku považoval větší aktivismus. Mladí skutečně víc vyjadřují svou nespokojenost, víc se organizují, což se pak setkává s reakcemi tamních režimů a bezpečnostních složek. Ale už jen ten fakt, že ta aktivizace a zájem o politiku, je tam extrémní. V porovnání s Českem, kde se zas tolik lidí o politiku až tak aktivně nezajímá. To mě naplnilo optimismem,“ přiznává Kaválek.

Čtěte také

Problém ale je, že mají před sebou podle politologa ještě dlouhou cestu. „Kurdistán potřebuje reformy, ekonomika žije primárně z ropy, menší část ze zemního plynu. Je ale nutné, aby byla populace vzdělanější a produktivnější.“

Jenže – ti nejnadanější, kteří třeba dosáhnou na stipendia na studium v zahraničí, se pak domů nechtějí vracet. 

„Tito excelentní studenti se pak vrátí na nějakou kratší dobu domů. Ale cesta za lepším kariérním postupem nebo prostě jen za lepším bydlem je vede zas do jiných zemí. Ani to nemusí být tam, kde studovali, ale velice často řada schopných lidí z Iráku cestuje za prací, nebo dlouhodobě pobývá v zemích Perského zálivu,“ dodává ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu Tomáš Kaválek.

Celý rozhovor pořadu Hovory Ondřeje Nováka si poslechněte v audiu.

autoři: Ondřej Novák , lup
Spustit audio

Související