In vino veritas, in pivo taky. Snažíme se sledovat trendy, říkají sládci pivovaru Suchdolský Jeník

1. prosinec 2025

Pavel Braný a Tomáš Vaško jsou sládci na České zemědělské univerzitě (ČZU). „Máme zkušenost, že mladí mají oblibu v nových pivních stylech, jako jsou různé druhy svrchně kvašených piv. Naopak starší generace nemá ani zájem tyto pivní styly ochutnat a drží se spíš spodně kvašených piv,“ říkají sládci pivovaru Suchdolský Jeník.

Ročně uvaří 300 hektolitrů piva. Jak se osobní vkus sládka propisuje do chuti piva? Co dělá typickou chuť každé jednotlivé značky? A je pivo bez alkoholu ještě pivo?

Čtěte také

Pivu se v České republice daří, to není žádná novinka. Češi ročně vypíjí v průměru asi 189 litrů piva na osobu a do toho se počítají i novorozenci. Pro lepší představu je to přibližně 282 půllitrů na osobu ročně.

Říká se, že ve víně je pravda. A je pravda taky v pivu? „Já bych řekl, že určitě. Už jsem slyšel takové slovní spojení, že in vino veritas, in pivo taky. Takže asi na tom něco bude,“ odpovídá Pavel Braný.

Gastronomie podle něho v České republice stoupá a pivní kultura se rozvíjí. „Je tady mnoho nových pivních stylů a ta pivní tradice jde dál. Začínají nové trendy, hlavně u mladé generace, která ráda experimentuje,“ říká. Nejde prý ale obecně říct, že by Češi byli konzervativní pivaři.

Osobní vkus

Pavel Braný vysvětluje, že se oba dva snaží sledovat a prozkoumávat nové trendy. „Výletíme i do cizích zemí, s některými pivovary spolupracujeme a snažíme se získat ty nové trendy a následně do našeho pivovaru vložit to, co lidi právě aktuálně vyhledávají.“

Čtěte také

Může se sládkův osobní vkus propisovat do výsledného piva? „Sládek samozřejmě ovlivní tu výslednou chuť nebo kvalitu piva. Kdybych měl uvést příklad a vzali bychom, řekněme, stejné dva druhy piv, stejnou recepturu, ale vařili by to dva odlišní sládci, tak si myslím, že každá ta várka by dopadla jinak,“ myslí si Tomáš Vaško.

K řadě věcí se člověk musí projíst nebo propít. Platí tohle i u piva? „Jak se říká: všeho s mírou, ale samozřejmě, když člověk dobře nachutná ty styly a obejde nějakou škálu restaurací, pivovarů, tak to určitě není na škodu a myslím, že se to dá pozitivně uplatnit při tom vaření,“ odpovídá Braný.

Historické pivo

Kdybychom dneska chtěli ochutnat pivo, které se vařilo třeba za císaře Karla IV., chutnalo by úplně jinak, než jsme zvyklí. První pivo se uvařilo v Břevnovském klášteře, to se psalo 10. století. Technologický proces výroby popsal jako první Tadeáš Hájek z Hájku.

Čtěte také

„Až významný český sládek František Ondřej Poupě prosadil, aby se pivo vařilo z ječmene, protože do té doby se piva vařila především z pšenice. Právě v této době ta piva ještě nebyla piva v tom pravém slova smyslu, byly to, řekněme, takové spíše zkvašené obilné rmuty. No a v první polovině 19. století v Plzni bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského spodně kvašeného ležáku, a to už je pivo, jak ho známe dnes,“ shrnuje Tomáš Vaško.

Mají sládci chuťovou paměť? Jak vypadá jejich běžný den? A čím přispěli do knihy Marka Dredge Bible piva? Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové.

autoři: Naděžda Hávová , jpr
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.