Česko ve světě proslavilo pivo. Víno tam budou znát možná až teď, kvůli hádce o nulovou daň, zlobí se pivovarníci

Pivaři upozorňují, že v gastronomii představují tržby za víno minimum, zatímco přibližně třetina všech tržeb je za pivo.

Čtěte také

Vinaři jsou teď obviňováni úplně za všechno. I náš segment ale dostal velkou ránu, brání se místopředseda Vinařské asociace

„My jsme také ti, co nosí jméno do světa. Svým plzeňským pivem jsme dali jméno osmdesáti procentům piva, které se na světě vyrobí. O českých vinařích budou vědět momentálně všichni politici v Evropě jenom proto, že se tady hádáme o nějakou spotřební daň,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové prezident Českomoravského svazu minipivovarů a také člen vedení Svazu pivovarů a sladoven ČR Michal Voldřich.

Odmítá také, že by pivo na rozdíl od vína nebylo spojeno s turistikou či určitou kulturou. „My jako minipivovary jsme po celé republice, takže turismus podporujeme opravdu všude. Nejenom na Moravě a pro hrstku lidí,“ zlobí se.

Z restaurací do garáží

Výrobci tak chtějí, aby je vláda a poslanci vyslechli: „U některých argumentů typu, že zvýšením DPH v restauraci se vybere o 1,5 miliardy korun více, nevíme, z čeho to kdo vypočítal. V tomto směru se nám přelije konzumace z restaurací do garáží a do konzumace lahvových a plechovkových piv,“ upozorňuje Voldřich. U lahvových piv sice je vyšší daň už nyní, jsou ale levnější než točená piva, a proto i výnos pro státní kasu bude nižší.

Čtěte také

Pokud chceme zachovat české vinařství, měli bychom mít daně jako v Unii, míní daňový poradce

Podle Luboše Kastnera, majitele sítě restaurací a člena vedení Asociace malých a středních podniků a živnostníků chtějí i hospodští lobbovat za změnu, a to alespoň ve Sněmovně. Cílem je, aby se zvýšení DPH na pivo odložilo alespoň o rok. Hospody by tak podle něj získaly čas se připravit.

„Je to velký knock out, pivo je tahákem do gastronomie, zejména na vesnicích. Můžeme se rozloučit s vesnickým životem,“ varuje Kastner.

Prodej čepovaného piva je klíčový právě pro minipivovary, kterých je v tuzemsku zhruba 500.

Prodej točeného klesá už deset let

„Objem, který se v minipivovarech stáčí do lahví, plechovek nebo PET lahví, je totiž výrazně nižší, než mají velké průmyslové pivovary. Většina produkce minipivovarů se čepuje. Proto ten apel z naší strany, ze strany minipivovarů, je zejména o tom, že tohle je nespravedlivé podnikatelské prostředí,“ vysvětluje Voldřich, který je zároveň spolumajitelem minipivovaru Zvíkov.

Čtěte také

David Klimeš: Příliš hlučné tiché víno

Problémem je podle něj i to, že se podmínky pro podnikání stále mění. „My roky pořád něco řešíme. Začalo to bezdotykovými bateriemi, pak byl zákaz kouření, pak bylo EET, pak zase není EET, pak přišel covid,“ vypočítává.

Prodej točeného piva každopádně klesá už zhruba posledních deset let. Tehdy se z celkové výroby piva prodala zhruba polovina v sudech do restaurací a polovina v lahvích či plechovkách v obchodech.

„Od té doby to trvale klesá. Covid do toho ještě zaťal takovou sekyru, že ten poměr byl dokonce jen 25 procent prodaného piva v sudech a 75 procent v lahvích. V loňském roce byla spotřeba celkového výstavu piva v restauracích 31 procent,“ popisuje Voldřich.

Více se dozvíte v pořadu Peníze a vliv, který vysílá Český rozhlas Plus v úterý po 11. hodině. Moderuje Jana Klímová.