Beneš: Plně státní ČEZ má svá pro i proti. Výhoda je, že stát jednodušeji ovlivní cenovou politiku

Podle Eurostatu platily české domácnosti páté nejvyšší ceny v EU a po zohlednění relativně nízké úrovně platů, tedy takzvaného standardu kupní síly, vyšla elektřina u nás dokonce nejdráž v Evropě. Proč to tak je?

Jednak Eurostat posuzuje historii, ne současnost, vždycky je tam zpoždění. (Údaje jsou za druhou polovinu roku 2024 – pozn. red.) A parita kupní síly zrovna u komodity jako elektřina není úplně vhodná.

Čtěte také

Beneš: Plně státní ČEZ má svá pro i proti. Výhoda je, že stát jednodušeji ovlivní cenovou politiku

Když se podívám třeba na studii konzultingové společnosti v energetice ENA, tak ta říká, že ceny jak pro domácnosti, tak pro podnikatele jsou lehce pod průměrem Evropské unie. Takže je to i o tom, že ceny jsou v různých státech různě zkreslené, různými křížovými dotacemi, jinými daněmi.

Pokud jde o domácnosti, tak tam ale rozhodně podle Eurostatu nejsme pod průměrem Evropské unie. A také z jejich dat vychází, že právě i když se odečtou daně, včetně DPH, tak pořád je cena samotné elektřiny pro domácnosti u nás jedna z nejvyšších. Čím to je?

Já si myslím, že když to vezmete v korunách na kilowatthodinu, tak jsme kolem průměru. A jsou tam samozřejmě různé křížové dotace. To je vidět v celé řadě zemí.

Zestátnit? 

Hnutí ANO, nejsilnější opoziční strana a podle průzkumů favorit podzimních voleb, a její představitelé říkají, že ČEZ zestátní. Je to lepší model než polostátní ČEZ?

Oba dva modely mají své výhody a nevýhody. Samozřejmě největší nevýhoda toho současného modelu je, že máte různé akcionáře, kteří mají úplně jinou představu o fungování.

Čtěte také

Zestátnit ČEZ je nejjednodušší řešení, říká Lízal. „Bude z něj korupční hydra,“ obává se Dohnal

Jeden akcionář má dlouhodobé cíle a chce, aby firma naplňovala energetickou koncepci, a pak tam je celá řada akcionářů, kteří prostě mají zainvestováno. Někdo krátkodobě, někdo dlouhodobě, někdo spekuluje na to, že budou jeho akcie vykoupené. Prostě jejich zájmy jsou natolik odlišné, že to vždycky působí komplikace a není úplně jednoduché najít kompromis.

A co je ta výhoda, když to bude plně státní?

Ještě se bavíme o tom, když je to na burze. Druhá výhoda je, že firma samozřejmě musí dodržovat nějaká striktnější pravidla, protože je na burze. A ta vedou k větší transparentnosti a čistotě fungování firmy. A to já považuji za výhodu.

Výhody, kdyby to bylo stoprocentně státní, jsou, že se určitě některé velké projekty dají jednoduše řídit, protože prostě nemusíte tak složitě vše vysvětlovat různým akcionářům s různými zájmy.

Druhá výhoda souvisí s cenovými zásahy. Když je stát jediný vlastník firmy, jako je ČEZ, tak samozřejmě jednodušeji zasahuje do cenové politiky, tak jako to dělají celé řady jiných zemí. Třeba se stát rozhodne, že udělá pro někoho speciální tarif, protože je zrovna doba energetické krize.

‚Proč neplatí i banky?‘

Minoritní akcionáři vám hodně vyčítají, že se nijak nebráníte dani z mimořádných zisků, kterou po energetické krizi v roce 2022 zavedla vláda. Mělo to být na banky a skoro všechny energetické společnosti určité velikosti, ale nakonec se ukázalo, že tu mimořádnou daň, takzvanou windfall tax, platí v podstatě jenom ČEZ. Jedná se o částky kolem 30 miliard korun ročně, které z této daně posíláte do státního rozpočtu. A minoritní akcionáři říkají, že to je neoprávněná věc, protože energetická krize dávno skončila a stát jim stále bere část zisku. A vám jako managementu ČEZ vyčítají, že se proti tomu nebráníte. Také si stěžují u Evropské komise. Uděláte nějaké kroky i na jejich ochranu, nejenom majoritního státního akcionáře?

Hrozně dlouhá otázka, ale velmi zajímavá. Upřímně jsem ji čekal. Co se týká windfall tax, osobně nejsem úplně nadšený z té metody, jakou se stát vypořádal s energetickou krizí. Ceny lítaly, jak lítaly, a stát zvolil cestu windfall tax. Mohl zvolit i jinou, ale prostě ji zvolil. A windfall tax zavedli na základě zákonů, které jsou platné.

Čtěte také

Spor o windfall tax: Kvůli energetické krizi chybí státu 34 miliard. Malí akcionáři ČEZu chystají žaloby

My to samozřejmě průběžně analyzujeme, bavíme se jak s interními právníky, tak s externími. Jaká je situace, jak úspěšní bychom byli, jak přesvědčivé argumenty bychom byli schopni použít, když bychom chtěli napadat, že windfall tax, která je součástí platných zákonů, je v rozporu s ústavním pořádkem. A my v tuto chvíli přesvědčivé argumenty nevidíme.

Že by to bylo v rozporu s Ústavou?

Přesně tak. Je to podle platných zákonů. Vidíme rozhodovací praxi, vidíme právní poměry. To se může změnit. Pokud se to změní, ještě máme dost času ten názor přehodnotit. A argumentovat tím, že to platíme jenom my? Mohl bych položit řečnickou otázku: jak to, že to ti ostatní neplatí? Je to proto, že nedodržují zákony nebo to obcházejí? Jak to, že banky nakonec neplatí? Jak to, že to bylo jenom na šest bank? Já tomu prostě nerozumím.
Tak to je sice pravda, ale to zase minoritní akcionáře asi úplně nezajímá.

Já dneska nemluvím k minoritním akcionářům. Ale té jejich emoci úplně rozumím. Občas to sice přehání na sociálních sítích. Je to jeden z důvodu, proč jsem přestal číst sociální sítě. Ale na druhou stranu, chápu jejich postoj. Je tam celá řada…

Jinými slovy naznačujete, že vláda to tedy udělala tak, že v tom nakonec zůstal jenom ČEZ?

To já neumím říct. Spíš je to o tom, že by měla finanční správa důkladně prověřovat všechny účastníky trhu, jestli nekrátili daně nějak jinak, neférově, jestli třeba ceny, za které si to převáděly do svých zahraničních tradingových dceřiných společností, jestli byly férové. Ale já nejsem finanční správa.

Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Benešem. První část odvysílal Český rozhlas Plus před týdnem.