Wambach: Německou ekonomiku zmrazily chyby – důraz na ruský plyn, na dovoz z Číny a odchod od jádra

Co byste řekl o stavu německé ekonomiky, jak na tom podle vás teď je? 

Je ve špatném stavu. Už tři roky vůbec neroste a není to jenom problém hospodářského cyklu, ale strukturální problém. Německo má vážné problémy s transformací. Máme silný průmysl a transformace se týká právě srdce našeho průmyslu.

Už se to od konce druhé světové války někdy stalo?

Je to vlastně úplně poprvé. Mívali jsme poklesy růstu, ale abychom nerostli tři roky po sobě, to je nový fenomén.

Ekonomové často uvádějí jako příčiny stagnace vysoké ceny energií pro německý průmysl, vysoké daně, hodně regulace nebo nedostatek pracovní síly. Stejné podmínky jsou ale i v jiných zemích Evropy, a přesto na tom nejsou tak špatně. Tak co je s Německem špatně? A nazval byste ho „nemocným mužem Evropy“?

Část těch důvodů nesouvisí se současnou německou politikou. Německo bylo například mnohem víc závislé na ruském plynu než jiné země. Takže jeho výpadek nás pochopitelně velmi silně zasáhl.

Ale v jiných ohledech mohla německá vláda dělat mnohem víc. Když si například srovnáte daňové zatížení, Německo má nejvyšší korporátní daně v Evropě. Bývali jsme někde uprostřed, ale potom Francouzi snížili daně, Britové snížili daně, dokonce i Američané snížili daně. Takže teď jsme země s velmi vysokými daněmi.

Další věcí jsou regulace. Zhruba 70 procent regulací přichází z Bruselu, ale německé firmy postihují mnohem víc.

Čtěte také

Německu hrozí hned dvě recese v řadě. Od konce války by to bylo podruhé v historii, varuje německá expertka Vogelbachová

Proč?

Jedním z vysvětlení, které zaznívá, je, že naše státní správa není tak digitalizovaná jako v jiných zemích, a proto nás stojí mnohem větší úsilí, abychom ty regulace dokázali plnit, než jiné země. 

Když mluvíme o vysokých korporátních daních, kolik vlastně německé firmy platí? V Česku máme teď 21procentní daň a nová vláda ji chce snížit na 19 procent.

Efektivní daňové zatížení německých firem je 28 procent. Kromě toho máme i vysoké daně a další platby za zaměstnance, takže se to celkově blíží 50 procentům. Proto také Německo není tak atraktivní pro zahraniční pracovníky. V Evropě jsou jiné země, kde vám ze mzdy zůstane podstatně víc než v Německu. Takže Německo má problém s vysokými daněmi.

Dopady Energiewende

Jaký podíl na současné situaci Německa mají podle vás politiky, jako jsou evropský Green Deal nebo německá Energiewende?

Docela velký. Ceny energií jsou vysoké. Nebo spíš byly vysoké hlavně kvůli ruskému plynu, který už nebereme.

Ale přechod na ruský plyn byl přece jen částí Energiewende…

To je pravda. Ale když se podíváte na pokles průmyslu v posledních letech a značnou část toho úpadku, můžeme ho připsat na vrub výpadku ruského plynu. Druhou částí je sama Energiewende.

Čtěte také

Německo odblokovalo dluhovou brzdu. „Bezprostředně nutné opatření v poslední minutě,“ říká spolkový poslanec

Německo nemá levné energie a nebude mít relativně levné energie. Takže třeba zelený vodík budeme dovážet ze Španělska nebo severní Afriky. Proč? Protože mají víc sluníčka.

Německo nemá nejvíc větru, máme celkem krátké pobřeží, ve srovnání s tím regionem nemáme ani víc slunečního svitu. Což znamená, že energie je v Německu relativně dražší než v jiných zemích.

Proto už vidíme, že firmy v energeticky náročných odvětvích, které vyrábějí produkty s nízkou přidanou hodnotou, z Německa odcházejí. Takovým příkladem je amoniak v chemickém průmyslu. V Ludwigshafenu ho tradičně vyráběl koncern BASF, dnes už tam vyrábějí jen asi polovinu, zbytek vyrábějí jinde a do Německa ho dovážejí. A to je vývoj, který uvidíme i v jiných částech průmyslu.

Čtěte také

Kdybychom vybírali daně jako Němci, máme v rozpočtu o 80 miliard víc. To ale zdaleka nebude stačit

BASF přestěhoval část výroby do USA, kde může využít mnohem levnější plyn…

To je fakt. Pořád mluvíme o průmyslu a máme představu, že spotřebovává obrovské množství energie. Ale ta část průmyslu, která vydává víc než 10 procent svých tržeb na energie a považujeme ji tedy za energeticky náročnou, tvoří jenom asi 7 až 8 procent německého průmyslu.

Je to jenom malá část. Týká se to chemického průmyslu, oceláren, ale většina průmyslu k výrobě nepotřebuje tolik energie.

Takže větší problém jsou vysoké daně a přehnaná regulace?

Přesně tak. Když jsme se teď, nebo přesněji v posledních dvou letech, ptali firem, co je trápí, tak naprostá většina uváděla regulatorní zátěž. Když chcete v Německu investovat, trvá dlouho, než získáte všechna povolení. 

Bez jádra a posílení sítě

V rámci Energiewende se Německo rozhodlo vyměnit elektřinu z uhlí a jádra za obnovitelné zdroje a levný plyn z Ruska. Byla to chyba, tolik se spoléhat na ruský plyn?

Zpětně můžeme říct, že ano. A teď narážíme na to samé i se závislostí na dovozu čínských výrobků. Automobilový průmysl má například problém, protože nedostává čipy.

Takže ano, byli jsme příliš závislí na ruském plynu. Už dříve jsme viděli varovná znamení, ale Německo je ignorovalo. Proto jsme také měli větší problém než jiné země. Pozitivní naopak je, že Německo dokázalo velmi rychle vybudovat LNG terminály, takže uběhlo jen pár let a na ruském plynu už závislí nejsme. Podobné to bylo i u vás v České republice. Bylo to těžké období, ale překonali jsme ho.

Nebyla celkově chyba dělat všechny ty změny v rámci Energiewende tak rychle a tak zásadní?

Když si projedete seznam věcí, které Německo udělalo, včetně závislosti na Rusku, největší chybou podle mě byl odchod od jádra. Tehdy ho podporovala většina lidí a poslední krok udělala vláda Angely Merkelové.

Čtěte také

Německé problémy jsou migrace a hospodářství. Část veřejnosti proto AfD nevylučuje, hodnotí Lizcová

Já jsem vzděláním fyzik a věřím, že existují dobré důvody pro využívání jaderné energie. Měli jsme dobře fungující atomové elektrárny a zavřít je byla chyba. Na druhou stranu si myslím, že se udělalo hodně pro instalaci nových větrných a solárních zdrojů.

Druhou chybou je, že jsme dostatečně neposílili elektrickou síť. Na jihu Německa proto nemůžeme přijímat elektřinu vyráběnou ve větrných elektrárnách na severu, a proto se stává, že když je na jihu Německa vysoká poptávka po elektřině, musejí spouštět uhelné elektrárny. Takže na tom se ještě musí zapracovat.

Éra jaderné energetiky podle vás v Německu definitivně skončila?

Kromě pravicové AfD nevidím žádnou politickou stranu, která by říkala, že se k ní někdy vrátíme. Teď jsou atomové elektrárny vypnuté a je velmi těžké je znovu nastartovat. Postavit nové by trvalo desítky let, takže žádný politik neřekne, že to udělá.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře.