Tykačův Sev.en bude v případě zavírání Počerad jednat s polostátním ČEZ. Má na zařízení opci

Opce pochází z doby, kdy počeradskou uhelnou elektrárnu Sev.en koupil právě od ČEZ. Ve stejném areálu navíc stojí nový plynový zdroj ČEZ. Další detaily Pavlas sdělit nechce, komentovat dohodu se Sev.en odmítl také ČEZ. „Detaily našich smluv nekomentujeme,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Záměr zavřít elektrárnu v Počeradech, ale i ve Chvaleticích a na Kladně nejpozději ke konci března 2027, oznámila společnost Sev.en oficiálně minulý týden státnímu správci elektrické přenosové soustavy ČEPS. Ten má ze zákona nyní dva měsíce na to, aby rozhodl, zda by takový krok ohrozil bezpečnost dodávek a spolehlivost fungování soustavy.

Různé scénáře

Pokud ČEPS dojde k závěru, že se Česko bez Tykačových uhelných elektráren zatím neobejde, Energetický regulační úřad by měl určit výši provozní dotace, aby zdroje fungovaly dál. Dotace se pak rozpočítá do regulované složky konečné ceny elektřiny pro spotřebitele a firmy. Pavel Tykač i Luboš Pavlas vyčíslili náklady na pokrytí všech chybějících zdrojů od roku 2027 až na šest miliard korun ročně.

Čtěte také

Uzavření Počerad a Chvaletic by nemělo ohrozit dodávky energií v Česku, soudí vrchní ředitel Neděla

ČEPS loni při modelování superkritického scénáře, jak by fungovala soustava při vypnutí Počerad a Chvaletic, došel k závěru, že by bylo možné jejich výkon a dodávky elektřiny nahradit, zřejmě hlavně dovozem ze zahraničí. Situaci ale bude nyní posuzovat znovu.

Podle Luboše Pavlase je firma připravená na jakékoliv rozhodnutí. O tom, že je vše možné nahradit dovozem, má ale hlavně v zimním období pochybnosti. V minulých týdnech totiž uhelné elektrárny Sev.en jely na plný výkon.

„Dovážet asi není odkud, když přenosová soustava potřebuje, aby našich dvanáct bloků jelo na plný výkon. Na to je podle mého názoru jednoduchá odpověď,“ reaguje Pavlas na otázku, zda se tedy soustava bez jejich elektráren obejde, nebo ne. Celkový výkon tří zdrojů Sev.en je 2400 megawatt, což je pro srovnání o něco víc než mají jaderné temelínské bloky ČEZ.

Na plný výkon

Problém ale je, že dní, kdy elektrárny jedou na plný výkon jako v tomto období, je čím dál méně. Nahrazují je totiž provozně levnější zelené zdroje, hlavně fotovoltaiky a větrníky. Počeradská elektrárna tak jede naplno většinou jen v zimních měsících.

Jak to funguje, popsal v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus operátor bloku a 1. místopředseda tamních odborů Karel Gizman.

Čtěte také

Dotovat ceny energií? Pokud to nesvážeme s konkrétním cílem, problém to nevyřeší, varuje Navrátil

„Myslím, že (plný výkon) je tak zhruba třetina roku, ve zbytku vykrýváme špičky. To znamená, na desátou ráno jsme odstavili a na čtvrtou odpoledne jsme najížděli, respektive už jsme fázovali. Takže jsme na chviličku odstavili a zase jsme nejeli. Tak, jak to vycházelo. Začalo svítit, přestali jsme vyrábět. Přestalo svítit, přestalo foukat, tak jsme zase začali vyrábět,“ popisuje Gizman.

To se promítá do zhoršení ekonomiky elektrárny. V době, kdy vyrábí, její náklady také zvyšují emisní povolenky na vypouštění CO2. Elektrárna Počerady je jako největší uhelný zdroj u nás největším znečišťovatelem. Má zároveň i menší účinnost výroby z uhlí. Což platí i pro ostatní dva zdroje.

V rozhodování, zda zdroje už napřesrok odstavit, nicméně můžou hrát roli ještě další okolnosti. Například jak elektrárna Počerady, tak Chvaletice, mají schopnost najíždět takzvaně ze tmy, tedy v případě rozsáhlých výpadků dodávek elektřiny.

Kolik stojí zlikvidovat elektrárnu? Dá se na tom vydělat? Co kromě emisních povolenek ještě „zabíjí“ hnědouhelné elektrárny? A dokdy se vyplatí těžit uhlí v dole Vršany? Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv Jany Klímové, audio je nahoře.