Šéf keramičky: Německá dotace cen elektřiny nás znevýhodní o 50 milionů. A vymaže dotaci na OZE
Výrobci oceli, chemie i keramiky bijí na poplach. Ničí je drahé energie a emisní povolenky a chtějí, aby jim vláda pomohla tak, jako jejich německým konkurentům. Jinak se dá podle jejich svazů očekávat další zavírání továren jak v Evropské unii, tak i v Česku. Například výrobce keramických obkladů Lasselsberger se rozhodl, že do konce roku uzavře jednu ze svých výrob u nás, a to v Podbořanech na severozápadě Čech. Práci v ní má teď 75 lidí.
Důvodem je podle jednatele české a slovenské pobočky této rodinné rakouské firmy Romana Blažíčka ztráta víry, že se produkce firmy, která v roce 2023 klesla zhruba o čtvrtinu, zase zvýší.
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
„Snažili jsme se tři roky udržet v Podbořanecch lidi a produkci i přes vysoké fixní náklady, ale už nevěříme, že se ten současný trend obrátí,“ vysvětluje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové. Firma chce proto více využít modernější linky v Rakovníku a snížit tak v části výroby finanční ztráty.
Výrobce chemie i keramiky dostávají pod tlak hlavně vyšší ceny elektřiny, a to jak obecně v Evropě, tak i v samotném Česku. Problémy přineslo i zpomalení stavebnictví v pandemických letech nebo mimoevropská konkurence.
Čtěte také
Výroba keramiky je na ceny energií citlivá, protože v jejích nákladech mají elektřina a plyn podíl až 30 procent. Podobně jsou na tom i chemičky, kde mohou u některých výrob náklady dosahovat až 40 procent.
Oproti USA jsou u nás přitom ceny energií trojnásobné a oproti konkurenci z Asie či Turecka ještě vyšší. Jak vyplynulo ze studie poradenské firmy EGU, cena elektřiny je pro velké spotřebitele u nás také o osm procent vyšší než v Německu. A více než dvojnásobná oproti Francii.
České firmy totiž platí oproti zahraničním konkurentům jednak poplatky za obnovitelné zdroje, ale i další daně, jako je například daň z metalurgických a mineralogických procesů. Vyšší než v řadě jiných zemí jsou i poplatky za sítě právě pro velké podniky.
Německá podpora
Situaci má tuzemskému energeticky náročnému průmyslu, jako jsou právě chemické či keramické výroby, navíc od ledna ztížit krok německé vlády. Pro tamní podniky chystá masivní podporu cen elektřiny.
Čtěte také
Využít k tomu chce nová pravidla vyplývající z letošní dohody o čistém průmyslu, označovaná zkratkou CISAF, a zlevnit tak pomocí dotace cenu elektřiny téměř na polovinu, a to u 50 procent spotřeby vybraných podniků. Do programu jich má spadat přes dva tisíce. Podporu má ještě schválit Brusel a platit má čtyři roky.
„Pro nás to bude znamenat roční znevýhodnění oproti německé firmě o 50 milionů ze dne na den,“ upozorňuje Blažíček.
Pomůže stát?
S nově nastupující vládou chtějí průmyslové svazy o cenách elektřiny a možné pomoci pro energeticky náročné firmy jednat.
„Očekáváme, že se nám podaří dosáhnout obdobné podpory, jako je v Německu. Musíme to spočítat a musíme najít mechanismy, jakým způsobem by se daly čerpat peníze z národních programů pro energeticky náročná odvětví,“ doplňuje prezident Svazu chemického průmyslu Daniel Tamchyna.
Čtěte také
Firmy dostávají od státu určité kompenzace nákladů spojených s dekarbonizací s vazbou na ceny energií už teď, dosáhne na ně ale jen několik desítek firem. Celkově jde o 1,5 až 2 miliardy korun.
Podle předběžných odhadů svazu by se tato podpora, pokud by měla být stejná, jako plánuje Německo, musela zvýšit, nejméně o 6 až 8 miliard korun ročně.
Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO o situaci s podniky podle svých slov jednat bude, pro novou vládu je ale klíčové, že od ledna stát poskytne dotaci 17 miliard korun na poplatek za obnovitelné zdroje. A to všem spotřebitelům, tedy domácnostem, malým i velkým firmám. Nebudou už ho tak platit v konečných cenách elektřiny, ale vše přejde na státní rozpočet.
Celková faktura by pak měla všem v průměru klesnout zhruba o desetinu.
„Musíme jít krok za krokem. Je jasné, že energeticky náročný průmysl na tom není dobře, ale je to jen málo firem. Cena elektřiny je přitom extrémně vysoká pro všechny,“ upozorňuje Havlíček.
Čtěte také
Podle Romana Blažíčka z Lasselsbergeru je vymazání poplatku za obnovitelné zdroje pro firmy citelná pomoc. Konkrétně pro Lasselsberger to bude znamenat úsporu zhruba za 50 milionů korun ročně.
Jenže kvůli německému podpůrnému opatření pro tamní konkurenci o tuto výhodu keramička ve stejnou chvíli zase přijde. „Je to pro nás vlastně taková peněžní jednotka minus 50 milionů korun,“ říká Blažíček s nadsázkou.
Havlíček připouští, že kompenzace části nákladů pro velké spotřebitele by se nakonec mohla navýšit. „Ale ještě uvidíme, jak dopadne Německo,“ dodává budoucí ministr.
Svaz chemického průmysl upozorňuje, že podpora této části výroby se státu vyplatí. V odvětví pracuje zhruba 140 tisíc lidí a vyrábí se v něm až 96 procent vstupů do dalších hodnotových výrobních řetězců, například v automobilovém, farmaceutickém či dalším zpracovatelském průmyslu.
Společnost EGU pak ve své studii spočítala, že energeticky náročný průmysl v Česku ročně vytváří téměř 500 miliard korun hodnoty a na daních zaplatí 45 miliard korun.
Celý rozhovor s Romanem Blažíčkem si poslechněte v pořadu Peníze a vliv, audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
