Havlíček: Cena elektřiny klesne lidem i firmám asi o desetinu. 20 miliard na dotace jsem už našel

„Předběžně lze říct, že od ledna by domácnostem mohla jít dolů konečná cena elektřiny přibližně o deset procent a u firem by to také mohlo být kolem 10 procent. Tam to ale bude samozřejmě velmi různé,“ tvrdí Karel Havlíček v rozhovoru Český rozhlas Plus.

Čtěte také

ANO chce zlevnit elektřinu o pětinu už příští rok. Možná bude třeba improvizovat, říká Havlíček

Cena má klesnut díky tomu, že stát zaplatí za domácnosti i firmy poplatek za obnovitelné zdroje (OZE). Pro příští rok jde o zhruba 20 miliard korun. „Zdroje na to jsem v rozpočtu již našel, aniž by se zvyšoval předpokládaný schodek státního rozpočtu ve výši 286 miliard korun,“ říká Havlíček.

Kde konkrétně takovou sumu ušetří, odmítá před jednáním o úpravách rozpočtu navrženém končící vládou Petra Fialy (ODS) sdělit. Vylučuje ale možnost, že by tyto peníze šly ze zdrojů alokovaných na obranu nebo že by šlo o nový výdaj s ohledem na odhad vyšších příjmů státu třeba díky lepšímu výběru daní.

„Nebudu říkat, v jakém resortu ty peníze jsou. Je to ale prostě pokryto, a to díky tomu, že vláda neplánovala (rozpočet) správně a měla tam celou řadu chyb,“ dodává 1. místopředseda hnutí ANO.

Kde na to vezme?

Podle informací Českého rozhlasu by se mělo jednat z velké části o využití peněz určených na bezúročnou státní půjčku na Dukovany. Dceřiná firma státu a společnosti ČEZ, Elektrárna Dukovany II, ji má v návrhu rozpočtu schváleným současnou vládou připravenou už na příští rok ve výši 18 miliard korun.

Čtěte také

Holub: Když nebudeme hospodařit úsporně, přiblížíme se k dluhové brzdě. Příští vlády musí řešit daně

Kdy ale firma půjčku začne čerpat, není jasné. Je možné, že to bude až za další rok. Podmínkou je totiž souhlas Evropské komise, že EDU II může získat na Dukovany státní podporu. Rozhodnutí, takzvaná notifikace, se očekává nejdříve v průběhu příštího roku

Rozdíl mezi půjčkou a dotací z rozpočtu je ale v rámci sledování výše schodku velký. Půjčka se nevykazuje jako výdaj prohlubující sledované zadlužení státu vůči HDP. V budoucnu totiž bude splacena. Na rozdíl od dotace na OZE.

Nová vláda se bude muset vypořádat i s tím, že rozhodnutí o platbě celého poplatku za OZE ze státního rozpočtu nestihne včas schválit. Poplatek je totiž součástí takzvané regulované části konečné ceny elektřiny, kterou vyhlašuje nezávislý Energetický regulační úřad (ERÚ) v cenovém výměru vždy nejpozději k 1. prosinci předchozího roku.

Čtěte také

Dodavatelé snižují ceny energií. Smlouvy na dobu neurčitou se mohou dále zlevňovat, říká Gavor

Do té doby ale letos nová vláda s největší pravděpodobností ještě nebude ustavena. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se po pondělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem nechal slyšet, že doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Řešením nicméně je, že ERÚ vyhlásí regulované ceny elektřiny na rok 2026 i s poplatkem a rozhodnutí novelizuje, jakmile mu vláda své usnesení o poskytnutí dotací na OZE doručí. Havlíček věří, že se to stihne ještě do konce roku.

Energetické sliby

Hnutí ANO nicméně ve volební kampani slibovalo domácnostem pro příští rok pokles cen elektřiny ještě vyšší, a to dvojnásobný, tedy zhruba o pětinu. Pomoci k tomu mělo kromě dotací na poplatek za OZE dalších 25 miliard korun z Modernizačního fondu, kterými by stát zaplatil investice distribučních firem a státního ČEPS do energetické soustavy. Ty se také propisují do regulované složky ceny elektřiny.

Čtěte také

V kampani zněly sliby, které měly zaplatit příjmy spadnuté z nebe. A ty moc často nepadají, říká Rod

Díky tomu měla tato část zlevnit o další desetinu. Podle Havlíčka ale bude tento krok nová vláda řešit až v průběhu příštího roku. Nejen že přesměrovat evropské peníze z Modernizačního fondu není snadné, jak ostatně upozorňovali před volbami současní ministři životního prostředí i průmyslu, ale také investice firem do sítí se promítají do cen postupně.

Ročně se v cenách pro spotřebitele objeví jen určité procento odpisu celkem investované sumy. Pokles regulované ceny i přes jednorázovou dotaci by tedy zdaleka nebyl hned tak výrazný.

„V druhé fázi to samozřejmě budeme řešit. Víme, jak využít například Modernizační fond a zdroje, které máme, pro překlopení do části regulované složky energii, jinými slovy za přenos a za distribuci,“ dodává k tomu Havlíček.

Podle něj by se na snížení regulované ceny za sítě v dalších letech daly využít i příjmy státu z takzvaných žlutých emisních povolenek. Ty jdou do státního rozpočtu, musí se ale použít na podporu investic do „zelených“ projektů.

Poslechněte si celý rozhovor s Karlem Havlíčkem (nahoře).