ANO chce zlevnit elektřinu o pětinu už příští rok. Možná bude třeba improvizovat, říká Havlíček

Hnutí ANO tvrdí, že by konečná cena elektřiny mohla už od příštího roku v Česku klesnout nejméně o pětinu. Znamenalo by to ale zajistit dotaci ve výši 50 miliard korun ročně.

Místopředseda ANO Karel Havlíček (kandiduje ve sněmovních volbách) pro Český rozhlas Plus připustil, že v roce 2026 by se možná muselo improvizovat, aby se potřebné peníze daly dohromady. „V roce 2027 a 2028 ale už by to mělo běžet normálně,“ tvrdí.

Čtěte také

Energetik Gavor: Poučení z výpadku elektřiny? Posílení distribuční sítě pomůže energii zabezpečit i zlevnit

Polovinu padesátimiliardové částky chce ANO najít přímo ve státním rozpočtu a zadotovat firmám i domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje, které stát v minulosti, do roku 2010, přiznal solárním elektrárnám až po dobu dalších dvaceti let.

Jde o dotace, které se pokoušela zrušit již letos současná vláda koalice Spolu a Starostů, poslanci a senátoři to ale nakonec kvůli riziku soudních či arbitrážních sporů s investory do fotovoltaických parků zamítli.

ANO se tak na rozdíl od SPD nebo Motoristů sobě nechce již o rušení dotací pokoušet. „Je vyloučeno, že zničíme tuzemské investiční prostředí a budeme se soudit se stovkami nebo tisíci různých podnikatelů. To se musí do roku 2030 uhrát,“ vysvětluje Havlíček.

Tím, že na sebe vezme 25 až 30 miliard korun, které teď platí formou poplatku za obnovitelné zdroje spotřebitelé, podle něj stát zároveň uzná svou minulou chybu. „Že je to de facto problém, který udělal stát v letech 2009 až 2010 a není důvod, proč by to dnes měli platit spotřebitelé a firmy,“ míní Havlíček.

Improvizace, nebo šlendrián?

Druhých 25 miliard korun z padesátimiliardové dotace by ANO chtělo zaplatit za regulovanou část ceny elektřiny, v níž lidé a firmy hradí služby za dodávku a fungování sítí. Podle Havlíčka by šlo o dotaci investic distributorů a přenosové soustavy, na což se podle něj mohou použít peníze z Modernizačního fondu.

Čtěte také

V autech vyplýtváme více energie, než kolik jí za rok spotřebujeme, upozorňuje Niedermayer

Z jeho programů, schválených Evropskou komisí, se ale financuje transformace celé energetiky včetně například teplárenství. Podle Karla Havlíčka je možné, že by se pro příští rok muselo improvizovat a peníze doplnit i z jiných strukturálních fondů a operačních programů.

Nevyužité jsou podle něj například peníze v Operačním programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. V neposlední řadě by mohly podle něj dotace jít provizorně z peněz samotných provozovatelů sítí s tím, že by jim to stát doplatil další rok.

Možnost vzít příští rok 25 miliard z Modernizačního fondu popírá ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL (kandiduje za koalici Spolu). Modernizační fond podle něj již investice do energetických sítí podporuje, nyní například vypsal výzvu pro firmy ve výši až 15 miliard korun.

„Alokaci do těchto investic je možné za určitých podmínek navýšit, ale idea, že by příští rok šlo z tohoto fondu uvolnit desítky miliard na snížení regulovaných cen, není možná. Podle evropských pravidel tento fond není určen na provozní výdaje. Proto je to nesmyslné a nerealistické,“ reaguje pro Český rozhlas Petr Hladík.

Čtěte také

Babiš je bojovník v županu, slibuje levné energie a důstojné důchody. Nechá vládnout Havlíčka?

Za technicky nemožné považuje dotování regulované části ceny elektřiny z programů Modernizačního fondu také ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Starostů Lukáš Vlček (kandiduje ve sněmovních volbách).

„Ty programy jsou dlouho vyjednávané a jsou vypsány na věci, které už běží. Takže by to za prvé bylo technicky velmi komplikované, spíš nemožné, a za druhé by to znamenalo zastavit nutné projekty na modernizaci energetiky. Ať je to modernizace přenosových a distribučních soustav, teplárenství nebo projekty, které se týkají zateplování bytových či rodinných domů,“ říká Vlček.

Odmítá také, že by byly volné peníze v operačních programech. „Je to nesmysl a tohle vyjádření je až velmi neprofesionální a šlendriánské bez znalosti věci, jak ty programy fungují,“ reaguje Vlček.

Podle něj neexistuje žádná rychlá cesta, jak bez obrovského zadlužení státu cenu elektřiny snížit. Dlouhodobě může stát ale přispět například podporou investic do nových jaderných zdrojů, úspor a právě sítí.

Páté nejdražší

Faktem je, že ceny elektřiny podle Eurostatu ještě loni byly pro průměrnou domácnost v Česku páté nejvyšší v EU a v přepočtu na kupní sílu obyvatel vůbec nejvyšší. Důvody jsou různé, kromě výhodnějšího energetického mixu zdrojů nebo nižších daní, hlavně DPH, jsou za tím v některých případech právě i národní dotace v jiných evropských zemích.

Čtěte také

Čím chcete být zelenější, tím jste rudější. Se závislostí na Číně musíme něco dělat, vyzývá Špicar

Z dlouhodobého hlediska jsou ale pro tyto státy velmi náročné. Například Francie v minulých letech kvůli energetické krizi zavedla takzvaný energetický štít, loni ho ale přes velké protesty veřejnosti zase zrušila. Kromě toho, že krize skončila, byla důvodem právě velká finanční náročnost pro stát. A také pro tamní energetickou firmu EDF, která z rozhodnutí vlády musela snížit ceny a přišla o zisk kolem osmi miliard eur (200 miliard korun).

Celkově stál Francii plošný „štít“ v přepočtu až dva biliony korun. „Podle různých odhadů se pohybujeme od 40 do 80 miliard eur. Pro srovnání, 50 miliard eur je celý rozpočet ministerstva školství, který patří mezi nejvyšší ve Francii. Ozývaly se potom kritické hlasy, které státu vyčítaly, že energetický štít neposkytoval zacílenou pomoc,“ připomíná pro Český rozhlas Nicolas Goldberg z pařížské poradenské společnosti Colombus Consulting.

Čtěte také

Emisní povolenka je pro Brusel jako posvátná kráva. To je chyba, míní energetik Feist

Dotace elektřiny tak ve Francii dnes již mají jen lidé s nízkými příjmy.

„Ve Francii je dnes zhruba pět a půl milionu chudých domácností, které mají nárok na energetický šek. Jde o finanční pomoc, která je odstupňovaná v závislosti na platu. Šeky mají hodnotu od 48 do 277 eur. Tyto domácnosti nemusí o šeky nijak žádat, automaticky jim je pošle Agentura pro platební služby. Je to opatření, které funguje poměrně dobře, je zacílené a pomáhá zvládnout část výdajů,“ vysvětluje Goldberg.

Jak chce ANO vykoupit akcie ČEZ? Proč je na dotaci cen elektřiny potřeba zrovna 50 miliard korun? Poslechněte si pořad Peníze a vliv.