Holub: Když nebudeme hospodařit úsporně, přiblížíme se k dluhové brzdě. Příští vlády musí řešit daně

Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné, překlenovací řešení. Výhledově se totiž stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí. Jinak se po roce 2035 těsně přiblíží k takzvané dluhové brzdě. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí náměstek ministra financí a do loňska člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub

Už teď dluh státu dosahuje 44 procent hrubého domácího produktu, v příští dekádě ho o dalších pět procentních bodů zvýší půjčka na dostavbu dalších jaderných reaktorů v Dukovanech. Dluhová brzda je přitom stanovena na hranici 55 procent HDP. V momentě, kdy jí stát dosáhne, se musí veškeré výdaje omezit jen na ty nejnutnější.

Čtěte také

„Jen půjčkou na Dukovany se dostáváme na zhruba 50 procent HDP bez dalších dluhů, v horizontu zhruba následujících 10 let se k dluhové brzdě můžeme začít blížit, pokud stát nebude ve všech zbývajících oblastech hospodařit velice úsporně,“ vysvětluje Holub v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Proto budou nezbytné reformy. Na straně výdajů by se dalo podle náměstka zásadněji ušetřit na menší fragmentací Česka, aby každá z víc než šesti tisíc obcí neplatila své školy, zastupitelstva a další služby. Úspor v řádu nižších desítek miliard by se dalo dosáhnout také na podnikatelských dotacích.

„Tato vláda připravila potenciálně silný nástroj v podobě nového zákona o Národní rozvojové bance, aby do budoucna šlo maximum podpory podnikatelům zvýhodněným financováním,“ uvedl Holub s tím, že takto se peníze státu mohou na rozdíl od dotací „recyklovat“.

Jana Klímová a Tomáš Holub, náměstek ministra financí

Změny v daních

Na straně příjmů budou muset příští vlády zřejmě sáhnout do daní. Prostor je podle Tomáše Holuba případně u spotřebních daní, jejich hranice je ale daná dohodou v rámci EU.

„Takže třeba u zdanění cigaret se snažíme, aby v rámci EU byly vyšší minimální sazby spotřební daně. Jsou tady také nové substance typu kratom, které zatím nepodléhají spotřebním daním, a asi by dávalo logiku ji zavést. A je tady samozřejmě stále politicky velice citlivá otázka zdanění tichého vína,“ vyjmenovává možnosti. Další, co přichází v úvahu, jsou úpravy daně z nemovitosti.

Čtěte také

Cestou, která může zadlužování země dlouhodobě vyřešit, naopak podle něj nejsou recepty typu „vyházet další úředníky“ nebo že stačí „lépe vybírat daně“. Na první cestu nedávno upozornil guvernér České národní banky Aleš Michl.

„Nejdřív potřebujeme růst, aby rozpočet generoval peníze, a až potom můžeme porcovat. Mně v tom chybí, že země by měla propustit pět, deset procent úředníků, vydělat si peníze a pak může dál utrácet,“ řekl nedávno k závazku vyšších výdajů na obranu v CNN Prima News.

Kromě toho, že by guvernér neměl výdaje státu na obranu komentovat, ani věcně není recept na propuštění desetiny úředníků podle Holuba řešením.

„Neříkám, že jako součást nějaké další konsolidace nemůže být snaha ušetřit i na úředním aparátu důležitá, ale spíš jen z nějakého symbolického pohledu. Že stát nešetří jenom na občanech, ale i sám na sobě. Z hlediska finančního přínosu jsou to ale spíš zanedbatelné částky, v menších řádech, než jaké jsou potřeba řešit,“ upozorňuje Holub.

Čtěte také

Stejně tak si další vlády podle něj nevystačí s tím, že budou lépe vybírat stávající daně, což je zase recept řady opozičních stran, hlavně Hnutí ANO, ale i Pirátů a dalších.

Hnutí ANO chce také vrátit daň z příjmů pro firmy na dřívější úroveň, snížit ji z 21 na 19 procent, kde byla před schválením konsolidačního balíčku současné vlády. A chce znovu zavést elektronickou evidenci tržeb (EET), která by měla zlepšit hlavně výběr DPH.

Loni například místopředsedkyně ANO Alena Schillerová uvedla, že vláda Petra Fialy (ODS) se zrušením EET připravila za rok 2023 o 24 miliard korun, což byl pokles na výběru DPH. „Je zcela zjevné, že to souvisí s definitivním zrušením EET, fenoménem cash only, nevykázanými tržbami a celkovou pasivitou ministra financí v boji s daňovými úniky a podvody,“ uvedla.

ANO ale podle Tomáše Holuba nikde nedokazuje na tvrdých číslech, že by se nyní daně vybíraly výrazně hůř než za jeho vlády.

„Finanční správa je profesionální orgán, který je do značné míry nezávislý. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli by nějaké drobné jednotky miliard nebo nižší desítky nepřineslo znovuzavedení EET, ale zase, když se podíváme na řád toho problému, tak toto opatření by ani nevykompenzovalo to avizované snížení sazby daně z příjmu právnických osob. Natož, aby přineslo dostatek peněz k další konsolidaci, která je potřeba,“ dodává náměstek.

Poslechněte si celý pořad, audio je nahoře.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.