Zestátnit ČEZ je nejjednodušší řešení, říká Lízal. „Bude z něj korupční hydra,“ obává se Dohnal
Zestátní příští vláda ČEZ? Poslechněte si debatu ekonoma společnosti Capitalinked Radima Dohnala a ekonoma a bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala
Hlavní favorit letošních voleb do Sněmovny, hnutí ANO, chce zestátnit společnost ČEZ. Téma vykoupení menšinových akcionářů znovu nabývá na síle. „Svým způsobem je odvětví energetiky tak sešněrováno regulacemi, že sice mohu obchodovat, ale nenazýval bych to volným trhem,“ míní ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. „Volný trh tam podle mého soudu je,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Převažují výhody, nebo nevýhody pro zestátnění ČEZu?
Radim Dohnal: Myslím, že jasně nevýhody. Jako ekonomovi se mi nedaří nalézt mnoho výhod. Účetní pohled pro některou zasaženou skupinu, ten by se asi dal nalézt, ale ekonomie je nejen prvosledová, ale i druhosledová – ono se to pak vyvrbí někde jinde.
Lubomír Lízal: Tady jde spíš o to, co můžeme v daný okamžik dělat. Já bych to uchopil trošku jinak. My jsme v situaci, kdy se stát musí rozhodnout v takzvaném energetickém trilematu.
Čtěte také
Čili si musí vybrat z trojúhelníku: bude se dívat spíš na bezpečnost, na udržitelnost, nebo na dostupnost energií? A v tomhle trojúhelníku musí najít nějaké řešení ve stávajících strukturách.
To znamená, že jste spíše pro, aby stát vykoupil menšinové akcionáře z ČEZu?
Lízal: Já si myslím, že stát je postaven do situace, kdy se pro něj toto řešení stává nejjednodušším, protože stojí jenom peníze.
Dohnal: Ano, bude to stát velké peníze. Odhaduji, že by to mělo být 177 až 230 miliard korun. A jak říkají Andrej Babiš (ANO) a Kateřina Konečná (KSČM), spíše z prostředků ČEZu, nikoliv státu.
Čtěte také
Takže ČEZ se zadluží na úroveň, že bude nejvíce zadlužená energetika. To jsou ty peníze. Pak přestanou chodit státu dividendy, alespoň než se dluh splatí, ale možná i dlouhodobě.
A to teď nedávno publikovaly Hospodářské noviny informaci, že za 22 let stát od ČEZu inkasoval 1,2 bilionu korun. To je jenom z dividend a srážkové daně. A je to jedno procento výdajů státu. To jsou ty peníze.
A ty nepeněžní věci? Je to o tom, že se z toho stane korupční hydra, která bude neefektivní a pomalá. Vzpomeňte si na mě, až budete dnes na České poště. Až bude ČEZ za deset let národní podnik, bude to vypadat hodně podobě. Bude to vytvářet distorze na maloobchodním trhu.
Pokud je cílem, že bude stát skrz ČEZ dodávat dotovanou elektřinu všem domácnostem, nebo jen některým, tak se z toho stane taková tuzexová poukázka.
Zestátnění ČEZu
Mluvíme samozřejmě zatím v teoretické rovině. Ale, jak by to šlo provést, aby šlo o zestátnění a ne znárodnění?
Lízal: Zestátnění znamená, že úhrada je férová. Tak to je.
Souhlasíte s odhadem pana Dohnala, který říkal, že by ta úhrada byla něco přes 200 miliard?
Lízal: Bavíme se o částce, která je někde v této velikosti. Odpovídá to jednomu jadernému bloku. Odpovídá to částce poloviční, než co jsme zatím utratili za obnovitelné zdroje energie (OZE) za posledních dvacet let.
Čtěte také
Ekonomika, když to beru s touto perspektivou, ty peníze vyhazuje mnohem větší a třeba i jinak.
Ale abych se vrátil k tomu komunismu. Já s Radimem Dohnalem tentokrát souhlasím. Akorát já tvrdím, že v energetice není trh. V energetice je regulovaný socialismus.
Čili naše východiska jsou rozdílná v tom, že já tvrdím, že tam v podstatě není trh. Máte předpisy, máte povolenky, kterými vám někdo hýbá, máte regulace, co smíte vyrábět, teď máme různé barvy vodíků, které se tam dostanou.
Svým způsobem je to odvětví tak sešněrováno regulacemi, že já sice mohu obchodovat, ale nenazýval bych to volným trhem. V dobách komunismu jsme také mohli jít před Tuzex a tam si vyměnit bony.
Já to vnímám tak, že už jsme v této situaci. Regulace, které tam jsou zvnějšku dány, a ty nejistoty, které v tom odvětví jsou, neumožňují normální byznys. Dneska vám nikdo nepostaví elektrárnu, když na to nedostane státní garanci nebo dotaci, protože nemá garantované stabilní prostředí.
Pokud stát není schopen garantovat stabilní prostředí, a je jedno, jestli je to stát jako takový, nebo potom ta vyšší entita, tak to ten stát musí dělat sám.
Čtěte také
Dohnal: Volný trh tam podle mého soudu je. Ano, sešněrovanost existuje, je výrazně větší než před dvaceti třiceti lety. Myslím si, že ještě spíše poroste.
Já jsem dělal bankovnictví a pojišťovnictví a tam je sešněrovanost ještě výrazně větší. Podíváte se do sektoru vzdělávání nebo na jednotlivá média… ta sešněrovanost bohužel v Evropě a ve světě existuje, zvyšuje se.
Ale to, že trh existuje, ukážu na případu nejmenované velké energetické skupiny, která má o zestátnění ČEZu spíše zájem. Ona dokázala prodat velký projekt ve fotovoltaice. Má vlastní tradingové oddělení, kdy s elektřinou traduje. Ona sama dokáže s cenou elektřiny hodně dobře pracovat.
Neboli trh tam podle mého soudu je. A ano, je v nějaké omezenější podobě, než je pravděpodobně v USA.
A ještě dodatek k tomu, že nelze postavit elektrárnu bez podpory, to není úplně pravda. Já se zabývám energetikou ve větru a jsou místa, kde dřevozpracující podniky uvažují o tom, že si postaví vlastní vrtuli a elektřinu z ní by sami zkonzumovali pro sušárnu nebo pro lepení.
Je výstavba nových jaderných zdrojů reálná, pokud nebude ČEZ zestátněn? Napomohlo by státní vlastnictví k jeho zefektivnění? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti z audia v úvodu článku.
Související
-
Expert: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je jiná
Ačkoliv ceny samotných energií klesají, od ledna si za ně většina lidí i firem opět připlatí. Důvodem je tentokrát růst regulované složky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
