Útok na národní parky? Je třeba myslet na lidi, míní poslanec ODS. Ochránce: Novela umožní zástavbu

Pane poslanče, kdy budete rozhodovat ve druhém čtení o novele zákona o ochraně přírody a krajiny?

Jan Bureš (ODS): Díval jsem se do programu na úterý a středu, a ani v úterý, ani ve středu, kdy zasedá Sněmovna, to na programu nemáme. Předpokládejme, že to možná bude až po Velikonocích. V jaký den to bude, to v tuto chvíli nejsem schopen říct, ale na věci to nic nemění.

Čtěte také

Všechny národní parky v Česku se spojily do jedné asociace

Ano, na diskuzi to nic nemění. Na úvod mi, pane Bláho, dovolte vaši citaci: „Ani nemůžeme uvěřit, že je v dnešní době ještě vůbec možné, aby soudný poslanec navrhl zničit naše národní parky, naše přírodní klenoty.“ To zní hodně drsně. Co tedy konkrétně vyčítáte panu Burešovi?

Jaromír Bláha: Zejména jeden z pozměňovacích návrhů, které poslanec Bureš podal, a které dostávají národní parky mimo cíle, které by měly v české krajině plnit.

Cíle národních parků

A to konkrétně který?

Bláha: Když si vezmeme mezinárodní definici národních parků, tak tam stojí: „Národní parky by měly být rozsáhlá přírodní nebo přírodě blízká území určená k ochraně velkoplošně probíhajících ekologických procesů spolu s množstvím druhů v ekosystému pro dané území charakteristických.“

Čili cíl národního parku skutečně je, abychom měli v naší krajině nějaké ostrovy, řekněme, divoké přírody. Prostě místa nedotčené přírody, kde se člověk učí z toho, jak to příroda dělá.

Čtěte také

Křivoklátsko má charakter národního parku. Zřízení může turisty usměrnit, ubezpečuje ministr Hladík

Čili kritizujete ten bod, kdy jako poslání národních parků podle pozměňovacího návrhu pana poslance je zajistit jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí?

Bláha: To je ještě další bod. Tam kritizujeme, že pan poslanec v podstatě navrhuje, aby posláním národního parku byl rozvoj obcí. To se nejen vymyká těm cílům národních parků, ale v podstatě by to otevřelo dveře další zástavby parků.

A vy jste prvně mluvil o kterém pozměňovacím návrhu?

Bláha: Pan poslanec Bureš tam navrhuje revizi režimu jednotlivých zón včetně těch přírodních. Navrhuje de facto nadřadit působnost lesního zákona nad velkou část zákona o ochraně přírody a krajiny.

Tak tedy revize režimu zón, zajistit využití národních parků k trvale udržitelnému rozvoji obcí. Nejsou to konkrétní body, pane poslanče, které mohou vést k likvidaci národních parků?

Bureš: Já se obávám, že pan Bláha ten pozměňovací návrh nečetl.

Bláha: Já jsem si ho i přinesl.

Čtěte také

Krkonošská tundra měnící se v tajgu, lesostep a šakali v Podyjí. Globální změna klimatu mění i české národní parky

Bureš: Já ho mám také s sebou. Můžu ho tady rád nechat, protože nic takového, co se člověk dočítá na sociálních sítích, absolutně nehrozí.

Já tam pouze zavádím to, že by měly ekosystémy být funkční. To znamená, neměly by být nefunkční. Dneska se potýkáme s výrazy, jako je třeba bezzásahovost. Nikde není definováno, co to bezzásahovost je.

Můj návrh vůbec není proti tomu, aby byly některé části národního parku ponechány svému vlastnímu osudu, ale na druhou stranu je taky potřeba přemýšlet nad tím, že do toho národního parku chodí lidé. Ale hlavně, že zde žijí.

Také lidé mají v některých případech i třicetiletou zkušenost s tím, jak národní parky fungují. Připomeňme si třeba, jak dopadl Národní park České Švýcarsko z hlediska ničivého katastrofického požáru. Tam je to jednoznačně otázka toho, že systémy funkční nebyly.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha a Jan Bureš (ODS)|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Zpřesnění, nebo vytváření skulin?

Pane Bláho, kritizujete relativizování jasných pravidel, že se v parcích mění zóny. Není to jenom zpřesnění? Není to jen otázka toho, jak balancovat, aby obyvatelé dotčených obcí mohli fungovat?

Bláha: Obyvatelé dotčených obcí a obcí v okolí národních parků na tom nejsou vůbec špatně ve srovnání s obcemi jinde v republice. Návštěvnický ruch do národních parků přináší i poměrně značné množství financí, takže obce v národních parcích jsou na tom finančně významně lépe.

Čtěte také

V Yellowstone si nikdo nedovolí odhazovat odpadky. U nás máme pocit, že jsou národní parky všech a tak je v nich vše dovoleno, říká prezident EUROPARCu Hošek

Zároveň jim to přináší řadu komplikací, to by vám řekli starostové, jistě jejich argumenty znáte. Ale pan poslanec říká, že to, co mu vyčítáte, tam vůbec není, protože jde jenom o zpřesnění. To může působit jako slovíčkaření. Ale podle vás to může znamenat významný zásah do fungování národních parků?

Bláha: Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme.

Pan poslanec tam navrhuje změnu jiného paragrafu, který se týká lesů národního parku, a tam navrhuje, že ve všech lesích národního parku se musí hospodařit tak, aby byly plněny všechny funkce lesů. Nejen ty mimoprodukční, které on tam často zmiňuje v jiných pasážích. Ale všechny funkce lesů.

A funkce lesů je i funkce dřevo-produkční a to se má vztahovat i na tu přírodní zónu. Takže kombinace těchto dvou paragrafů v podstatě znamená, že se v přírodních zónách zase začne těžit dřevo, nebo to bude přinejmenším umožněno.

Pane poslanče, otevíráte změnou těch několika slov cestu k těžení dřeva v takzvaných bezzásahových zónách?

Bureš: V žádném případě. Ten samý paragraf říká, že v přírodní zóně orgán ochrany přírody provádí zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny. V rozporu s cílem ochrany této zóny nejsou opatření nezbytná z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku anebo ochrany přírody.

Tato část už ve stávajícím zákoně je. Já to pouze zpřesňuji. 

Je potřeba reforma národních parků? Jsou obavy ekologů na místě, nebo navrhovatelé jen hledají kompromis a vyvažují požadavky ochrany přírody a požadavky lidí, kteří na dotčeném území žijí? Myslí současná praxe dost i na ně? Poslechněte si celé Pro a proti.