Na obranu nedáváme ani dvě procenta, kritizuje Vích. Hofmann: Jak závazek NATO naplníme, je na nás

Jak hodnotíte závěry summitu?

Jan Hofmann (ODS): Myslím si, že se nestalo nic neočekávaného. Dohodlo se 5 procent výdajů na budoucí obranu, které byly rozděleny do dvou částí tak, jak bylo avizováno, tedy 3,5 procenta přímo na armádu a 1,5 procenta do souvisejících oblastí.

Žádná země s tím neměla problém, odhlasovaly to, nicméně dvě země se vyjádřily, že budou mít trochu potíž s plněním závazku, což bylo Slovensko a Španělsko.

Čtěte také

Lipavský: Summit NATO ukázal, že Aliance jde správným směrem. Trump článek 5 nikdy nezpochybnil

Pro nás jako Českou republiku je to jasný závazek k budování své obranyschopnosti. Je to příležitost pro český průmysl, protože patří k těm vůbec nejsilnějším v Evropě. Je na nás a Evropské unii, jak podpoří obranný průmysl. Abychom udrželi, pokud možno, ceny dodávek, které budou postupně přicházet, na uzdě, aby navýšená procenta nebyla jenom na papíře.

Radovan Vích (SPD): Summit žádným překvapením nebyl. Vidíme, že určité státy k tomu mají výhrady – Španělsko, Slovensko. Španělský premiér dokonce prohlásil, že to nebudou schopni plnit, a myslím, že výhradu měly i ostatní státy.

Z mého úhlu pohledu je to deklaratorní závazek, který byl přijatý i v roce 2014, kdy všechny státy souhlasily s tím, že budou dávat dvě procenta HDP na obranu. Vidíme, že k dnešnímu dni to plní 23 z 32 států. Takže to bude podobné – i dnes vidíme, že jsou státy, které dávají 1,24 procenta. Nebo 1,56 procenta, jako dává Itálie.

My ani ta dvě procenta neplníme. Myslím si, že na papíru je plníme, ale ve skutečnosti jsou v tom zálohové platby. Ministerstvo obrany není schopno plnit ani ta dvě procenta.

Teď je na státech, jak tyto závazky obhájí před svými voliči, představitele států tedy čeká to nejdůležitější. Mělo by zaznít, kde na to státy chtějí víc. Jde totiž o skokové navýšení, které ale podle mě není na pořadu dne.

Obrana a sociální smír

Pane Víchu, není s ohledem na nedostatek kapacit v armádě dobře, že se podařilo stanovit pětiprocentní závazek vůči HDP, respektive 3,5 procenta přímo do armády?

Vích: Ne, je to nerealistické, finančně neudržitelné a mohlo by to ohrozit sociální smír i základní funkce státu. Podívejme se na stav veřejných financí, na deficity nebo na obrovský dluh státu, který je přes tři biliony korun. To je prostě neskutečné.

Čtěte také

Špičkové vojáky neuznáváme tak jako lékaře. Pro Čechy není armáda důvod k hrdosti, upozorňuje Gazdík

To, kam se státní finance ubírají, je dlouhodobě neudržitelné a my máme i jiné priority. Ale zdůrazňuji, my jsme přece nikdy neřekli, že chceme armádě brát. Nikdy jsme neřekli, že budeme snižovat rozpočet na armádu. Vždy jsme měli jenom výhrady, kam ty peníze v rámci armádního rozpočtu jdou.

Není to o tom, že bychom byli negativisté a všechno, co vláda udělá, je špatně. Máme akorát výhrady k tomu, jakým způsobem se finanční prostředky utrácejí.

Jak to vidí Jan Hofmann? Kde na to navýšení obranných výdajů Česká republika vezme? Pět procent hrubého domácího produktu je velkým zásahem do veřejných financí – neutrpí tím jiné priority, třeba zdravotnictví, školství, důchody?

Čtěte také

Obrana je nadřazená dekarbonizaci, věří ekonom Musil. „To se nevylučuje,“ namítá Daněk z think-tanku

Hofmann: Doufám, že ne, protože Česká republika nepatří mezi, řekněme, chudé země v Evropské unii. Myslím, že jsme zemí, která si to může dovolit. Nicméně v tuto chvíli byla nastavená cesta na tři procenta a to je náš prvotní cíl, ne pět procent v roce 2035.

Ale jak zmínil poslanec Vích, máme tady tříbilionový státní dluh.

Hofmann: Samozřejmě je dost možné, že část finančních prostředků půjde na dluh. Čili že si půjčíme. V rámci Evropské unie už běží projekt na možnosti vypůjčení peněz. Nicméně je otázka, jak tyto peníze budou efektivní, protože musíme brát v potaz i úrokové sazby.

My to máme nastaveno jinak než SPD. Já si myslím, že bezpečnost a sociální smír jsou spojené nádoby a nemůžeme je nikdy stavět proti sobě. Pan kolega říká, že bezpečnost musí být buď na úkor sociálního smíru, nebo naopak.

Já si myslím, že nemá cenu žít v nebezpečné zemi a mít sociální smír, protože pak žádný sociální smír samozřejmě nebude.

Jak co nejlépe využít nově dostupné finance? Je odpovědí nákup stíhaček F-35? Poslechněte si celé Pro a proti s Janem Hofmannem (ODS) a Radovanem Víchem (SPD) ze sněmovního obranného výboru. Moderuje Karolína Koubová.