Špičkové vojáky neuznáváme tak jako lékaře. Pro Čechy není armáda důvod k hrdosti, upozorňuje Gazdík

„Česká armáda se teď vzpamatovává z desetiletí razantních a tvrdých škrtů rozpočtu na obranu,“ poukazuje.

Čtěte také

Rod: Sázka na obranný průmysl může být naším pilířem na 20 let. Po válce bude třeba naplnit sklady

„Ale na druhé straně, když dostala armáda i při drastických rozpočtových škrtech nějaký úkol – ať už se týkal opakovaných povodní, zahraničních misí, Afganistánu, války v Perském zálivu, polní nemocnice v zemětřesením poničeném Turecku anebo koronaviru – vždycky ho beze zbytku splnila,“ zdůrazňuje.

Právě při zahraničních misích bylo vidět, že si česká armáda v rámci Severoatlantické aliance získala respekt západních spojenců.

„Američané a Britové se na Čechy dívali ze začátku tak trošku spatra. A například v Perském zálivu byli velmi překvapeni. To bylo těsně po 1989 a českoslovenští chemici tam zjistili bojové otravné látky,“ poukazuje na úspěchy a renomé armády Gazdík.

Čtěte také

„Potřebujeme převzít odpovědnost.“ Expert varuje, že odstrašující síla vzájemné pomoci v NATO oslabila

Naopak nejslabší místo české armády je podle něj v zásobách. „Před časem jsem navštívil jeden velmi sofistikovaný armádní muniční sklad, protože mě zajímala technická řešení. Ale brzy jsem od technických řešení a toho, co mě tam na tom zajímalo nejvíc, ustoupil,“ vzpomíná a vysvětluje:

„Když jsem procházel sály, tak byly úplně prázdné. Nebyla tam žádná munice. To je velký problém. Problém zásob. Protože tady léta fungovala naprosto scestná idea odložené potřeby – že až když nám něco bude hrozit, tak to vyrobíme a nakoupíme.“

Nespolupracující opozice

Další velký problém české armády je v nedostatku personálu, průměrný věk je 39 let.

„Nejde jen o to, že armáda byla desítky let podfinancovaná,“ říká Gazdík. Podle něj je hlavní problém v tom, že byla armáda dlouhodobě v médiích a společnosti vnímána spíše negativně.

Čtěte také

Landovský: Evropa nemá zdroje, Evropa nemá energie, Evropa nemá peníze na obranu

„Do armády se nikomu nechce. Na rozdíl od Spojených států, byť tam mají své problémy, přestává být armáda v Česku považována za službu, která by byla důvodem k hrdosti. Díky které by mohli být lidé uznáváni ve společnosti stejně jako špičkoví lékaři, architekti nebo novináři,“ myslí si publicista.

Zlepšování kvality armády také nepomáhá, na rozdíl třeba od Polska, nekonstruktivní přístup opozice. „Vládní koalice se o něco snaží. A možná kvůli tomu, že jsme před volbami, do toho ANO hází vidle. Označuje dokonce nákup stíhaček F-35 za šrot a že to je nekoncepční,“ kritizuje.

„Samozřejmě jsou určité problémy, které jsou podmíněny letitým zanedbáváním, ale podle nich je všechno nesmysl a je to potřeba jako přehodnotit, přezkoumat. Co chtějí pořád jako přehodnocovat, když nám téměř hoří střecha nad hlavou,“ ptá se novinář.

Budoucnost NATO

Pro českou společnost je velkým tématem ve spojitosti s nástupem Donalda Trumpa do funkce i možný konec Severoatlantické aliance jako takové. Gazdík je ale v tomto ohledu skeptický. „Pokud se nepletu, tak Spojené státy mají zákon, který tenhle ten krok vylučuje.“

Čtěte také

Hasiči nejsou obrana, to nám NATO jako výdaj neuzná, říká Šedivý. Chybu vidí v zákonu o zakázkách

„Pokud by Spojené státy vystoupily z Aliance, což provažuji za nesmysl, protože i Spojené státy potřebují Evropu nebo své spojence, tak by to byl její konec. Protože 75 procent rozpočtu aliance hradí Spojené státy,“ doplňuje.

Cestu ale nevidí ve vytvoření společné evropské armády. „Kdyby vznikla evropská armáda, jednotky a zbraně by byly od Aliance, ale vytvářely by se nové struktury. To je plýtvání silami a prostředky,“ dodává publicista.

Jak by měla armáda kontrolovat nově rostoucí výdaje na obranu, aby zaručila, že budou využity efektivně? Co české armádě akutně chybí nejvíce a do čeho by měla investovat? A jak hodnotí spor ministryně Černochové a náčelníka generálního štábu Řehky? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, moderuje Světlana Witowská.