Ať si najde holku a zkusí s ní chvíli být. A ať se usměje, vzkazuje Hofmann své postavě Larsovi

10. duben 2026

Nový snímek Říkají mi Lars má být poctou drsné detektivní školy. V hlavní roli se představí Martin Hofmann. „Jeho míra odpovědnosti vůči světu a moje, to je úplně jiná liga, ale ta postava mě baví. Taky bych chtěl bubnovat,“ říká v pořadu Osobnost Plus. Svému hrdinovi závidí čas na sebe, ale doporučil by mu: „Najdi si holku a zkus s ní chvilku být. A občas se usměj.“

Filmový Lars je samotář, v některých ohledech i outsider. Sám Hofmann říká, že se jím cítí často také. „Ale víte, co on má? On má čas pro sebe. Třeba sedí půl dne v baru, já to nechápu. Ostatně nevím, jestli by mě tohle bavilo. Kdysi mě to bavilo moc. A má nezávislost, tu já taky nemámí,“ srovnává.

Čtěte také

Knižní předlohu přečetl Hofmann za tři dny na dovolené. „To není velký spoiler, ale na začátku se Lars nechá kvůli sekeře najmout na kšeft, který smrdí, který není fér. Takovou postavu policisty většinou nemáme,“ říká, v čem se podle něj Říkají mi Lars liší od jiných detektivek.

„Lars je vyhozený policajt, je už v kategorii jako soukromé očko, pokud budeme používat ten argot. Takže to není jednoznačný klaďák a myslím si, že tam opravdu splňujeme to ‚divní chlapi, krásné ženy‘.“

Takovou kombinaci si Hofmann spojuje spíše s komiksy. „Nechci říkat, že jsme podobní Sin City, to by bylo nabubřelé. Ale ve stavbě toho příběhu vlastně trochu ano,“ popisuje své dojmy z filmu.

Čtěte také

Film se natáčel v pražských Nuslích.„Jsou velmi krásné. Mají patinu, jsou tam železniční přejezdy, viadukty, prostě je to takové pořád ještě syrové. To údolí, ta díra – nemyslím díra, jako hnusné místo, myslím to pražské údolí – má nějaký ksicht,“ říká o pražské čtvrti do které je snímek zasazen. Ačkoli v ní netrávil dříve mnoho času, během natáčení si ji oblíbil.

Další lokací pro natáčení byla Pankrác. „Mrakodrapy – to, co je dole, má ve filmu být špinavé a to, co je nad Nuslemi, ale v těsné blízkosti, má být naleštěné.“

Kvůli filmu se Hofmann krátce učil na bicí a udělal si řidičský průkaz na motorku. Na té by rád jezdil dál. „Hned jak přežiju tohle obdob a začnu mít nějaký volný čas, tak jdu po dlouhé pauze na motorku, to je pravda. K bicím se teď nedostanu. Je báječná věc, které by bylo skvělé se věnovat půl hodiny denně. Třeba na to ještě přijde čas.“

Stárne i Cyrano

Hofmann je v současnosti hlavně divadelní herec. Životní roli Cyrano v Divadle v Celetné v červnu bude hrát už 20 let. Jak se za tu dobu proměnil? „Hofmann 2006 a 2026 je trošku stejný a trochu jiný chlap. Cyrano se s ním proměňuje, spíš se zjednodušuje a jde víc po obsahu a míň po nějaké touze něco předvést,“ zamýšlí se a porovnává:

Čtěte také

„Těch změn je hodně, opravdu. Včera jsem jel z Ústí nad Orlicí se svým letitým přítelem Petrem Budkem, se kterým jsme už tehdy fungovali docela intenzivně. Říkal jsem mu historku o pádu na lyžích, ona je docela signifikantní. Já jsem minulý leden spadl – už jsem spadl daleko hůř. Když jsem spadnul ve 30 a sbírali mi lidé lyže, čepici nebo helmu, co všechno ze mě popadalo, a dovezli to ke mně, já jsem vstal a nic mi nebylo. A teď, když jsem spadnul podobný, ale spíš míň drsný pád, tak jsem se z toho dostával šest měsíců.“

Taková změna podle něj přichází jednoduše s věkem. Věří ale, že Cyrana bude ještě nějakou dobu hrát. Čas roli opustit podle něj přijde, až pro něj nebude fyzicky únosná.

„Ve chvíli, kdy to neudýchám nebo neušermuju. V té roli musíte šermovat a mluvit, to je jiná kategorie, je to daleko těžší. A musíte jako mluvit jako frajer a šermovat jako frajer. Až to bude slabé, tak máte skončit,“ dodává.

Proč nešel Hofmann jako teenager na konzervatoř? Jaký zlom pro něj znamenala role v seriálu Most? A jak vnímá politickou angažovanost umělců? Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je nahoře v článku.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.