Obrana je nadřazená dekarbonizaci, věří ekonom Musil. „To se nevylučuje,“ namítá Daněk z think-tanku

Lze skutečně ufinancovat jak Zelenou dohodu, tak efektivní obranu? Jak?

Viktor Daněk: Nacházíme se v mimořádně složité geopolitické situaci a rozhodně nelze pokračovat, jako by se nic nedělo. Zajištění bezpečnosti je prvořadý úkol každého státu. Z mého pohledu je ale dekarbonizace, nebo obrana falešným dilematem.

Čtěte také

Zrušte Green Deal, vyzývá europoslanec Knotek. Nerudová: To je nápad ekonomického analfabeta

Tyto dvě věci se jednak nevylučují, protože jsou financované z různých prostředků, které nejsou zaměnitelné. Nejde se rozhodnout, zda půjdou finance tam, či tam.

A za druhé se dokonce v mnoha směrech doplňují, protože investice do dekarbonizace je také investice do energetické a surovinové bezpečnosti. Na Ukrajině vidíme denně poslední tři roky, jak důležitá je energetická soběstačnost a bezpečnost.

Pane Musile, skutečně není možné udržet tyto dvě priority stejně hodnotné?

Petr Musil: Jsem toho názoru, že to slučitelné není. K drahé prioritě dekarbonizace jsme si přidali obranu, což by měla být priorita číslo jedna v souvislosti s bezpečnostní situací. Veřejné rozpočty nejsou nafukovací.

Je to ale skutečně tak, že pokud bychom ubrali peníze z balíku na Zelenou dohodu, že půjdou na zbrojení?

Musil: To je na politicích. Ale dekarbonizace je nepopulární mezi voliči, zvyšování výdajů na obranu také. Teď máme příležitost utlumit jednu nepopulární prioritu a přidat peníze na jinou nepopulární prioritu, která by podle mě měla být nadřazena dekarbonizaci.

Větší hrozba za humny?

Pane Daňku, proč si myslíte, že se tak často zmiňuje Zelená dohoda, když se mluví o tom, že chceme dávat více na obranu? Proč se nehovoří třeba o ubírání peněz dopravě nebo jádru?

Daněk: Protože je to téma, na které voliči slyší. Zelená dohoda nemá v českém prostředí dobrou pověst. Z vlastních dat víme, že většina Čechů souhlasí s tím, že je potřeba něco dělat s klimatickou změnou, ale když se zeptáme na evropskou Zelenou dohodu, většina lidí řekne, že takto opravdu ne. Zelená dohoda má negativní konotace v českém veřejném prostoru.

Proto zde nastalo falešné dilema: buď Zelená dohoda, nebo obrana. Přestože se tyto dvě věci doplňují. Nejen Zelená dohoda, ale obecně investice do modernizace ekonomiky, dekarbonizace, energetické a surovinové bezpečnosti.

Čtěte také

Obrana, nebo Green Deal? Dekarbonizace zlepší výkon ekonomiky i bezpečnost, věří Niedermayer

Když se podíváme na zprávu Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropy, jsou to přesně ty oblasti, kde je potřeba zabrat, aby Evropa neztratila konkurenceschopnost. Jde o naši prosperitu a pracovní místa.

Proč se může zdát, že směrem k Zelené dohodě převládá perspektiva, že je to především náklad? Není to přece jen také přínos právě pro nové technologie, inovace a příležitost pro evropské ekonomiky?

Musil: Nesporně ano. Ale jde o to, jakým tempem chceme dosáhnout cílů, které Evropská unie neustále vytyčuje. Všechno je zaměřeno na to, aby se něco nestalo do roku 2100. Máme pocit, že když do roku 2100 zabráníme zvýšení teploty o jeden a půl stupně, máme vyřešeno.

Už ale málo zaznívá, že teplota se zřejmě nezvýší do roku 2100, ale třeba do roku 2130. A co budeme dělat potom? Budeme si hrát na to, že utrácíme obrovské stovky miliard eur, abychom zabránili něčemu do konce tohoto století, a pak nás to už jako nezajímá?

Z tohoto pohledu je v zásadě jedno, jestli trochu nezvolníme v Zelené dohodě, když vidíme, že tady máme daleko větší hrozbu opravdu za humny.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.