Ve svobodě podnikání dostává Evropa výrazně na frak, říká majitel holdingu. Zaostáváme i v inovacích, dodává ekonom

Řekli byste, pánové, že Evropa vysloveně hospodářsky zaostává za Spojenými státy? Pane Wichterle?

Wichterle: Myslím, že už jste to doložil čísly. Je to zcela evidentní. Evropský hospodářský prostor se stává postupně marginálnějším i ve světové ekonomice, a jestli se něco nezmění, tak ten trend bude pokračovat.

Čtěte také

Unie je ekonomicky v nepohodlí, ale kalamita to není. Draghiho zpráva odhazuje růžové brýle, myslí si člen NERVu Zahradník

Pane Zahradníku, je to vysloveně tedy ústup ze slávy, ústup z pozic?

Zahradník: Řekl bych, že ano. Nejenom číslem, které jste zmínil, dodal bych ještě jedno. Před 20 lety byl podíl Evropské unie na globálním HDP zhruba 23 %, Spojených států zhruba 25 % a Číny hluboko pod 10 %. V současné době se čínský podíl přiblížil někam k 20 %. V případě Spojených států je to, řekněme, udržení na zhruba čtvrtině světové ekonomické výkonnosti a Evropská unie jako celek, po odečtení Británie, je někde na 15-17 %.

Ještě bych dodal, že to je velmi patrné ve sledování nejrůznějších indexů inovativních schopností, to znamená nejenom cyklický pohled, kde mezi nejinovativnějšími aktivitami dominují firmy ze Spojených států a z Číny, evropská přítomnost je tam spíše sporadická.

Regulace i trh práce

Zkusme jít k příčinám. Hlavní ekonom banky J&T Petr Sklenář řekl pro magazín Forbes, že Evropská unie na sebe uvalila velkou regulatorní a byrokratickou zátěž. Pan Sklenář zdaleka není sám, kdo něco podobného říká. Pane Wichterle jsou podle vás regulace klíčový faktor?

Martin Wichterle|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Wichterle: Ano, regulace vytváří nevlídné prostředí pro podnikání a každý subjekt si vybírá správnou lokaci, kde se mu bude podnikat nejlépe. V tom je obrovský rozdíl mezi Amerikou a Evropou. Netýká se to jenom regulací, vyhlášek, týká se to dalších věcí jako poměrně zakonzervovaného trhu práce.

A tohle všechno, i s řadou dalších věcí, jako jsou daně, ale to nejdůležitější je určitá svoboda podnikání a ta v Evropě bohužel v posledních letech dostává výrazně na frak. A to znamená, že mladí, schopní, inovativní lidé, ale samozřejmě i velké korporace s investicemi míří někam jinam než do Evropy.

Pane Zahradníku, od mnoha a mnoha politiků jsme slyšeli, jak chtějí snižovat byrokracii. A pak se stane co? Proč to nikdy nevyjde?

Zahradník: Nejenom na tuzemské úrovni, ale i na té unijní. Je to evergreen, naprosto s tím souhlasím. Ten evergreen v současné době začíná opět rezonovat, protože v návrzích od velmi vzletných diagnóz, proč zaostáváme, se vyléčení v současné době hodně soustředí na zjednodušování. Ale jsem v tom velmi skeptický.

Čtěte také

Proč Unie zaostává? „Málo se spoléhá na trh,“ soudí ekonom. „Sociální stát je hodnota,“ namítá expert

A čím to je? V čem se to vždycky zadrhne?

Zahradník: Dlouhou dobu to bylo i v evropských diskuzích naprosto tabu. Říkali: Jsme jiní než Američané. Chcete se vzdát našich sociálních standardů? Musíme mít na to odpovídající pravidla. Američané to nechají být, běžet, spoléhají na náhodu, na přirozený vývoj. S tímhle se smířit nechceme.

To bylo donedávna, teď si myslím, že to padá. Ale téma komplikace byrokracie a administrativy, složitosti, regulace má spoustu vrstev. Není to jenom o počtu nejrůznějších norem. Je to o složitosti obsahu těchto norem, je to o výkonu exekutivních pracovníků, o alibismu, obavě, krytí sebe sama před případnými chybami a tak dále.

Jak ovlivnila evropskou ekonomiku Draghiho zpráva? A jak nástup prezidenta Donalda Trumpa? Klade se v Evropě příliš velký důraz na sociální systém? A jak důležité jsou v ekonomickém zaostávání Evropy vlastní zdroje energií? Poslechněte si celý pořad Pro a proti, moderuje Jan Bumba.