Ocitneme se mezi ploty, říká k vyhlášení NP Křivoklátsko starosta Kocman. Národní parky ale nejsou oplocené, oponuje náměstek Tesař

Pro křivoklátskou přírodu je podle starosty obce Běleč mnohem vhodnější stávající režim ve formě chráněné krajinné oblasti s ochranou nejcennějších lokalit.

Čtěte také

Národní park Křivoklátsko má vzniknout už příští rok. Místní ho nechtějí, bojí se turistů

„Již dnes nabízí spojení účinné ochrany přírody s udržitelným lesním hospodářstvím Lesnický park Křivoklátsko. Argumentace ministerstva životního prostředí dostatečně neprokazují, že křivoklátská příroda potřebuje něco víc. My už jsme několikrát upozorňovali, že ministerstvo nepředkládá dostatek argumentů, že nevysvětluje dostatečně navrhované změny,“ připomíná Kocman.

Jedním z argumentů ministerstva pro vyhlášení národního parku je hospodaření v oblasti. Tesař opakuje, že území národního parku na rozdíl od ochrany dané chráněnou krajinnou oblastí, přestane sloužit primárně k hospodářskému výnosu.

„V národním parku se také těží dřevo, hospodaří se v něm, ale cíle a způsoby toho hospodaření již nejsou kvantifikovány hospodářským výnosem,“ zdůrazňuje náměstek.

Pokud chceme udělat nějaké změny, jsme schopni je udělat i v rámci stávající legislativy.
Lukáš Kocman

„Tato argumentace je naprosto lichá,“ reaguje starosta. Podle něj by stačila úprava režimu v chráněné krajinné oblasti.

„Pokud chceme udělat nějaké změny, jsme schopni je udělat i v rámci stávající legislativy. Nepotřebujeme zřizovat další státní instituci, která sebere spoustu peněz na to, abychom změnili funkci lesa hospodářského na funkci lesa zvláštního určení. Ze strany ministerstva i celé vlády se jedná o zmocnění se vlády nad tímto územím. Protože jakmile bude vyhlášen národní park, jediný, kdo tam bude vládnout, bude správa národního parku,“ vysvětluje.

Místo Lesů ČR, které mají hospodářský princip, se bude postupovat pomocí správy národního parku.
Tomáš Tesař

Tesař upozorňuje, že území CHKO Křivoklátsko je z 98 procent státní a stát tam dneska hospodaří prostřednictvím státního podniku.

„A stát jako vlastník pouze říká: My na tomto území budeme v uvozovkách postupovat jiným způsobem. Místo Lesů ČR, které mají hospodářský princip, se bude postupovat pomocí správy národního parku,“ popisuje.

Mezi ploty

Kocman připomíná, že jedním z cílů vyhlášení národního parku je zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národního parku.

„Tím vlastně říkáme, že chceme provádět to, co se dělo v Českém Švýcarsku. Že budeme praktikovat management takový, že nebudeme dělat nic. Na převažující ploše bude bezzásahový režim, který se samozřejmě dotkne celého regionu,“ míní starosta křivoklátské obce.

Z pohledu naší obce jsme už dnes svým způsobem omezeni třicetikilometrovou Lánskou oborou.
Lukáš Kocman

Tesař zdůrazňuje, že Národní park by měl vzniknout na 16 procentech plochy stávající chráněné krajinné oblasti a z toho jen část bude bezzásahová.

„Ta zonace je dneska trošku jinak. Území, kde jsou ponechány přírodní procesy, jsou současné národní přírodní rezervace, které na tom území jsou. Smí se tam vstupovat pouze po značených stezkách,“ říká Tesař.

Každý, kdo si přečte návrh národního parku, vidí, že omezení je pouze v území, kde dnes jsou národní přírodní rezervace.
Tomáš Tesař

Starosta Bělče přiznává, že největší obavu má z toho, že více než 75 procen území v národním parku bude do budoucna bezzásahová zóna.

„To je naprostý fakt. Je to omezení životního prostoru. Z pohledu naší obce jsme už dnes svým způsobem omezeni třicetikilometrovou Lánskou oborou, dále jsme omezeni Národní přírodní rezervací Vůznice, a pokud zřídíme další takovýto prostor, tak se ocitneme takzvaně mezi ploty. A stejné potíže, které řešíme my, řeší všechny obce Křivoklátska,“ konstatuje Kocman.

Čtěte také

Křivoklátsko jako národní park? Je to náš domov, nechceme se ho vzdát, zlobí se starostka Karlovy Vsi

Podle něj i po komunálních volbách naprostá většina křivoklátských obcí vyjadřuje odpor k nově vznikajícímu národnímu parku.

„Každý, kdo si přečte návrh národního parku, vidí, že omezení je pouze v území, kde dnes jsou národní přírodní rezervace. Pokud by zítra národní park vznikl tak tam, kam dnes místní chodí pro klestí, na houby či na borůvky, budou chodit stejným způsobem do národního parku. Tam se nezmění z dlouhodobého hlediska vůbec nic. Samozřejmě každý národní park má nějaký plán, jak to území bude pokračovat dál, to je otázka příštích generací,“ reaguje náměstek ministryně životního prostředí.

„Národní parky nejsou oploceny. Dokonce ani národní přírodní rezervace nejsou oploceny. To, co je dnes v křivoklátských lesích oploceno, tak jsou výsadby nových stromů, které bohužel decimuje zvěř, která je v těch lesích přemnožená,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.