Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

Je skutečně dobrý nápad rušit deváté třídy ve chvíli, kdy se střední školy potýkají s obrovským náporem studentů?

Zajíčková: Takovému kroku by muselo předcházet mnoho změn a určitě by se to nenastalo z roku na rok. V horizontu 10 let očekáváme, vzhledem k demografickému vývoji, že nastane poměrně razantní pokles dětí v mateřských, základních a posléze ve středních školách.

Proto je vhodný okamžik pustit se do takové reformy, když bude počet míst ve školách dostatečný.

Čtěte také

Petr Honzejk: Nedostatek škol jako symptom nemoci českého státu

Zajíček: Mně to nedává smysl vůbec. Když se podívám zpátky do historie, tak v 70. letech byla zrušena devátá třída a v 90. letech jsme ji opět zavedli. Vedly k tomu problémy, které nás budou opět očekávat, pokud k tomuto kroku přistoupíme. Pokud nám vypadne jeden rok vzdělávání, pochopitelně bude chybět.

Jaké jsou hlavní argumenty pro tento návrh?

Zajíčková: Devítiletá povinná školní docházka je model, který dnes nevyhovuje mladým lidem ani zbytku společnosti. Tenkrát se devátý ročník zaváděl, protože velké množství dětí, kterým nebylo 15 let, odcházelo po osmé třídě rovnou do zaměstnání.

Ale po 30 letech jsou potřeby společnosti úplně jiné. A vždy je potřeba spojit obě dvě změny – zkrácení základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva roky, to znamená posunout ji i na střední školu.

Devátá třída je takové čekání na odchod ze základní školy. Čas, který dítě stráví na základní škole, je velmi dlouhý, v jednom kolektivu je od šesti sedmi let. Jinde v Evropě je těch křižovatek, kterými dítě prochází, mnohem víc.

U nás je povinná školní docházka spojená jen s jedním stupněm vzdělávání a je potřeba ji posunout i na střední stupeň.

Čtěte také

Petr Šabata: Začíná nový školní rok – chybět budou peníze i důvěra

Zajíček: Rámcový vzdělávací program je rozepsán na devět let, devátá třída určitě není jenom čekáním na odchod.

Ale hlavní problém vidím spíš v oblasti středních škol. Když máme velmi špatně motivované žáky, má ředitel celou škálu pravomocí, která může končit až vyloučením. Pokud bude docházka povinná, tento aspekt odpadne. Zejména na odborných učilištích to bude velikánský problém.

Druhý důležitý důvod je, že pokud se vzdělávání o rok zkrátí, budou někteří žáci v učebních oborech končit v 17 letech. Nebudou plnoletí, ale budou hledat uplatnění na trhu práce třeba v oborech, kde potřebují řídit motorové vozidlo.

Zrušit přijímací zkoušky?

Prodloužení školní docházky na střední školy by změnilo i jejich osnovy. Opravdu by si žáci vybírali, na který obor chtějí jít, až po těch povinných dvou letech?

Zajíčková: Ano, první dva roky by byl společný odborný základ příbuzných předmětů a potom by si teprve žák vybíral užší specializaci. Z dat dneska jednoznačně vychází, že u žáků, kteří si vybírají školu v deváté třídě, není výběr odpovídající jejich zájmům nebo předpokladům.

V Česku enormně narůstá počet žáků, kteří opouštějí střední vzdělávání a končí se základním vzděláním. Tato změna by přinesla to, že po ukončení povinné školní docházky by žák odcházel s dílčí kvalifikaci.

Čtěte také

Petr Šabata: Přijímačky na střední školy by se měly dál měnit, ministr to ale neplánuje

Zajíček: Zní to hezky, ale jde o to, aby absolventi středních škol měli kompetence k tomu, na co jsou připravováni. Pokud budeme dva roky věnovat všeobecnému vzdělání, kolik nám zbyde času na tu vlastní odbornost?

Máme učební obory, kde se děti učí odbornost tři roky, a najednou to mají zvládnout za rok? Máme čtyřleté obory, které to budou muset dohnat za dva roky? To vnímám jako veliký problém.

Jak by v povinné středoškolské docházce vypadaly přijímací zkoušky?

Zajíčková: Přijímací zkoušky by se musely zrušit. Na konci základní školy by byl test, který by prověřoval znalosti, dovednosti, kompetence žáků v osmé třídě. Vytvořilo by se skóre a školy by dopředu daly vědět, s jakým skórem přijímají. Žák by tedy věděl, jakou má šanci hlásit se na danou školu. Zároveň by tak odpadla starost ředitelům středních škol.

Zajíček: Starost s přijímacími testy, je poměrně minimální, protože testy proběhnou během dvou dnů a organizačně se dají zvládnout. Určitě by nám neodpadlo všechno ostatní.

Přijímací řízení probíhá podle správního řádu, to znamená, že je tam spousta administrativních úkonů, které bychom museli dělat úplně stejně.

Kolik by stála navrhovaná změna? A jakou kvalifikaci by přinesla absolventům? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.