Influencer Pražák: Vyhoření učitelů je problém. Když jim není dobře, není dobrá ani práce s dětmi

Přestože začal nový školní rok, podle Pražáka je nejtěžším týdnem vždy ten poslední prázdninový. Učitelé totiž mají spoustu příprav a papírování a naopak jim chybí interakce s dětmi.

„Pro učitele prázdniny nejsou prázdniny. Učitelé povinně čerpají dovolenou, protože si ji zpravidla mohou vyčerpat jenom během léta. Spousta učitelů jezdí na letní školy, dál se vzdělává. Občas mě při twitterových diskusích (na síti X) napadlo, kolik povolání se v době čerpání své dovolené vzdělává a často za vlastní prostředky,“ ptá se pedagog.

Mnoho učitelů navíc vzhledem k platovým podmínkám nemají jinou možnost než o prázdninách pracovat, zdůrazňuje Pražák:

„Jsou kolegyně a kolegové, pro které to není na úrovni, jestli chci, nebo nechci, ale prostě musí chodit na brigády a podobně. Pak se stává, že jejich žáci je potkávají třeba v obchodě s oblečením jako brigádníky.“

Syndrom vyhoření

Podle Pražáka je přitom velice důležité, aby učitelé měli možnost odpočívat a zlepšovat svůj well-being.

„Pro mě to byla potřeba úplně odstínit například učitelské sociální sítě, protože jsem viděl, co všechno kolegyně a kolegové během prázdnin dělají, jak vymakávají další přípravy. Věděl jsem, že si potřebuji odpočinout, potřebuji vyrazit do přírody s batohem, anebo potřebuji jenom hrát na počítači a nechat hlavu naprosto vypnout,“ přiznává. 

„Už z doby před pandemií máme data o tom, kolik procent učitelů je ohroženo syndromem vyhoření. Obecně se ví, že vyhoření v pomáhajících profesích, kam se řadí učitelé i další pracovníci ve škole, je problémem. Zároveň ale v pomáhajících profesích funguje to, že člověk mnohem častěji myslí na ostatní a zapomíná sám na sebe,“ upozorňuje.

„Když ani nám nebude dobře, tak práce s dětmi, kterou budeme odvádět, také nebude dobrá. Třeba sám o sobě vím, že když jsem nevyspalý, jsem ve stresu, tak jsem podrážděnější. A pro třídního učitele to není ideální stav, protože děti potřebují, aby mě měly odpočinutého,“ dodává Pražák.

Výhrůžky na školách

Už první zářijový týden přinesl ve školách krizové situace. Kromě útoku nožem na škole v Domažlicích to byly i stovky různých výhrůžek a evakuace škol.

„Bavím se o tom s kolegy i na ostatních školách a pro nás je to složité. Pro děti to může být velmi stresující a frustrující. Pro ty, které jdou do prvních tříd nebo nastupují na střední školy, je to další obrovská rána pro psychiku,“ varuje Pražák, podle kterého se i toto promítne do duševního zdraví dětí.

Pedagog zároveň kritizuje, jak školy měly v této situaci nejednotný postup. Na síti X k tomu napsal: „Česká republika dosahuje pravidelně nejvyšších příček v tom, jak jsou školy autonomní. V našem prostředí to znamená konkrétně dvě věci. Kolik si toho škola může sama rozhodnout a kolik toho má na hrbu ředitel.“

A priori to podle pedagoga špatně není, ale chybí větší míra podpory. „Třeba u nás na Praze 7 to zafungovalo dobře a to rozhodnutí, jak reagovat na výhrůžky, vydal zřizovatel, tedy Praha 7. Zároveň poskytl podporu,“ přibližuje.

„Co jsem se ale bavil s ostatními po Praze a podobně, tam se to nedělo. Pokud by ředitel přistupoval k té zprávě například tak, že to je fake, a něco by se stalo, tak tu zodpovědnost najednou nese ředitel. Autonomie dává obrovskou svobodu a možnost inovovat. Ale pokud k ní není podpora, tak je to velmi nebezpečné,“ doplňuje Pražák.

Jak zlepšit podmínky na školách? Jaký vliv mají na žáky technologie a je dobře, když jim je školy zakazují používat? A jak nově navrhnutý rozpočet pro rok 2025 ovlivní platy zaměstnanců škol? Celý díl pořadu Osobnost Plus si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.