Petr Šabata: Přijímačky na střední školy by se měly dál měnit, ministr to ale neplánuje
„Konec dobrý, všechno dobré,“ shrnul první elektronické přijímačky na střední školy ministr školství Mikuláš Bek. Je to jen půl pravdy. Nejprve ty dobré zprávy. Uchazeči letos poprvé mohli podávat přihlášky elektronicky, a to na tři namísto dvou škol, a určovali na nich i pořadí, na jaké školy chtějí nejvíce.
Digitální systém až na drobná zaškobrtnutí vše zvládl uspokojivě, nechme stranou, že technicky vše nepřipravil stát, ale parta nadšenců kolem šéfa Cermatu Miroslava Krejčího.
Čtěte také
Ve srovnání s loňským traumatickým posíláním zápisových lístků byly letos přijímačky pro děti, rodiče i školy mnohem příjemnější.
Hned v prvním kole se podařilo umístit 94 procent uchazečů z devátých tříd základních škol (hlásilo se něco přes 99 tisíc žáků). Na školu zadanou jako první v pořadí priorit se dostaly tři čtvrtiny z nich. I v ostatních kategoriích byla úspěšnost dobrá.
Velmi cenná jsou data, která díky digitalizaci všichni zúčastnění mají. Z nich plynou dva závěry: první není překvapivý – je tu velký rozdíl mezi nabídkou středních škol a poptávkou od žáků a rodičů. V nabídce je málo všeobecného vzdělávání, například gymnázií nebo lyceí, a někde nestačí počty míst celkově.
Odlehčit výuku a zbavit ji memorování
Česká školní inspekce pak z dat z elektronických přihlášek doložila, že spousta schopných dětí se ani nehlásí na dobré školy, ačkoliv by studium zvládla.
Čtěte také
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal popsal, že existuje významná skupina dětí, které sice mají nižší socioekonomický status, ale byly by podle výsledků testování schopné se vzdělávat v oborech s maturitní zkouškou nebo na gymnáziích. Máme tu další alarmující důkaz, jak společnost poškozuje děti, které nemají podporu rodiny nebo učitelů.
I proto by prvním klopotným ročníkem digitálních přijímaček nemělo nic skončit. Nejen ekonom Daniel Münich, který se zabývá vzděláváním dlouhodobě, a programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký opakovaně navrhují, aby změna přijímacího řízení pokračovala.
Čtěte také
V první řadě by měli uchazeči psát testy dříve, než se začnou hlásit na školy – podle výsledků se lépe rozhodnou, na jakou školu zamíří. To má logiku. Testy by měli psát všichni deváťáci bez ohledu na to, zda mají dobré nebo horší zázemí, tím by se zmírnily obrovské rozdíly mezi dětmi z různého prostředí. Měl by se změnit obsah přijímaček a tak dále...
Co na to Mikuláš Bek? Nic. „Říkám velmi jasně, na příští rok nechceme zavádět zásadní změny v systému, chceme ho doladit tak, aby fungoval co nejlépe, jak z pohledu uchazečů o studium, tak z pohledu škol,“ uvedl ministr. Možná se zkrátí měsíční čekací doba na výsledky přijímaček... A to bude příští rok všechno a pak už jsou sněmovní volby.
Přitom vláda Petra Fialy má v programovém prohlášení jasný závazek, který logicky navazuje na plán odlehčit výuku a zbavit ji memorování – mimochodem také nesplněný: „Zaměříme se na ověřování získaných kompetencí a gramotností a připravíme změny v přijímacích, maturitních i závěrečných zkouškách.“
Ministr ale nic takového nechystá. Pro Fialův kabinet bylo vzdělávání prioritou priorit, v programu má řadu správných závazků. Teď si tedy může u přijímaček na střední školy odškrtnout další nesplněný.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
