Lída Rakušanová: Andrej Babiš překvapil. Z Šavla Pavel?
Příběh Andreje Babiše, který ve čtvrtek 4. prosince 2025 oznámil, že se vzdá Agrofertu, svého – jak to nazval minulý týden v Parlamentu – „třicet let budovaného dítěte“, aby mohl ve funkci premiéra pracovat pro blaho národa, je tak trochu jako z bible.
Tam se římský občan Šavel, jeden z největších pronásledovatelů křesťanů, zázrakem změnil ve svatého Pavla, jednoho z nejvěrnějších apoštolů Ježíše Krista.
Čtěte také
Taková oddanost by přitom v Babišově případě ani nebyla nutná: v Česku by se nabízelo sice nezvyklé, ale na Západě už řadu let vyzkoušené řešení. Jde o tzv. slepý fond, do něhož vlastník svůj majetek předá s vědomím, že se po celou dobu své funkce nedozví, co se s majetkem děje a jak je spravován.
Jakmile ale ve své funkci skončí, svůj majetek dostane samozřejmě nazpátek. Údajně by se takové řešení dalo aplikovat i v České republice, a to dokonce, pokud by s tím poslanci napříč politickým spektrem souhlasili, i během několika málo týdnů.
Legalizace politické korupce
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš nicméně oznámil úmysl vzdát se holdingu Agrofert s tím, že se mu firma nevrátí ani poté, až v politice skončí. Akcie holdingu má napříště spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. A do rukou Babišových potomků se Agrofert má dostat až po Babišově smrti.
Čtěte také
Dodejme, že vzhledem k dosavadnímu vztahu Andreje Babiše k Agrofertu zní tohle všechno jako zázrak. Do politiky šel před 13 lety s heslem, že všichni kradou a on s korupcí skoncuje. Což se mu do značné míry povedlo. Ovšem proto, že v jeho režii Parlament politickou korupci de facto legalizoval.
Místo nejistého a finančně nákladného lobbování a pašování paragrafů do zákonů se v Parlamentu začaly vyrábět zákony rovnou na míru. Nejvyšší kontrolní úřad například konstatoval, že se za Babišovy vlády v letech 2018–2021 zacházelo se zemědělskými dotacemi tak, aby z nich profitovali především agrobaroni.
Vrácení dotací?
A faktem je, že jen co se Andrej Babiš stal v roce 2014 ministrem financí, začaly se do jeho Agrofertu dotace z Bruselu jen hrnout. Rok předtím pobíralo Babišovo impérium z evropských fondů 42 milionů eur. V roce 2017 to už bylo dvakrát tolik.
Dotační žně ustaly teprve poté, co Evropská komise konstatovala Babišův střet zájmů a odmítla je České republice proplácet. Jenže evropské dotace tekly do Agrofertu přes české státní fondy, a když je pak chtěly české úřady od Agrofertu vymáhat, hnal to Agrofert přes všechny instance až k Ústavnímu soudu.
Ten sice vymáhání potvrdil, ale Fialova vláda už ho téměř nestihla ani pořádně zahájit. Budoucí premiér Andrej Babiš, pokud chce skutečně hájit zájmy České republiky, by se tudíž měl teď zasadit o to, aby Agrofert své neprávem získané miliardy do státní pokladny co nejdřív vrátil. Teprve pak se uvidí, jestli se zázraky skutečně dějí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
