Julie Hrstková: Pokud se nic nezmění, jednou budeme všichni podnikatelé

Z časové řady počtu živnostníků vyplývá, že jejich počet prudce klesl mezi roky 2022 a 2023, pravděpodobně v důsledku pandemie, inflace i povinného zavádění datových schránek. Od té doby opět roste, i když je stále pod úrovní roku 2022.

O čem tato suchá statistika vypovídá?

Jako první se nabízí lepší podmínky pro podnikání a jednodušší byrokracie. Paušální daň pro živnostníky byla zavedena v roce 2021, elektronická evidence tržeb skončila s koncem roku 2022. V lednu 2021 rovněž skončil systém superhrubé mzdy, čímž se zdanění zaměstnanců a živnostníků mírně srovnalo.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Všichni budeme podnikatelé

Předchozí vláda ovšem výrazně navýšila odvody drobných podnikatelů, což zrušila vláda Andreje Babiše (ANO) letos. V květnu pak Parlament definitivně schválil snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění a snížil minimální měsíční zálohu na sociální pojištění.

Je fakt, že posledních šest let bylo, co se týká zdanění živnostníků i klasických zaměstnanců poněkud divokých, nicméně brát tyto změny jako hlavní impuls nelze.

Ekonomické prostředí

Druhým důvodem, který je možná daleko důležitější než daňové hrátky, je ekonomické prostředí. Česká republika se stále může pyšnit skoro nejnižší nezaměstnaností mezi zeměmi Evropské unie, na trhu práce ale dochází k významné změně. Postupně se snižuje počet zaměstnanců v průmyslu, a naopak roste podíl zaměstnanců ve službách.

Čtěte také

Julie Hrstková: Máme umělou inteligenci, potřebujeme ještě vůbec odbory?

Jestliže v průmyslu není zaměstnávání na tzv. švarcsystém, kdy zaměstnanec předstírá, že je podnikatel, běžné, ve službách jde naopak o velmi vítanou formu pracovního vztahu. K tomu roste zaměstnání v tzv. platformové ekonomice, kde je práce na živnostenský list jednoznačnou podmínkou.

Pro většinu takto spolupracujících sice nejde o hlavní příjem, nicméně počet lidí, kteří pracují pro Bolt, Uber, rozvozy jídla, ubytování apod. se odhaduje až na půl milionu a setrvale roste. Což vytváří nové a nové zaměstnance s živnostenským listem, tedy nové podnikatele.

Nutno dodat, že Česko má sice nízkou nezaměstnanost, ale také má nízké mzdy. Druhá či třetí práce právě na živnostenský list se stává velmi častým doplňkem standardního zaměstnání. Stejně jako několik prací podobného charakteru, když se nedaří najít stabilního zaměstnavatele.

Legislativní změny

Změny na trhu práce se postupně promítají i do legislativy. V rámci překlopení evropské směrnice, která reguluje zaměstnávání kurýrů či taxikářů platformami, ministerstvo práce a sociálních věcí skrylo změnu definice závislé práce. V praxi to znamená, že pokud nová legislativa projde celým schvalovacím procesem, bude daleko jednodušší zaměstnávat kohokoliv na švarcsystém.

Julie Hrstková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Dá se předpokládat, že firmy toho budou kvůli snižování nákladů na sociální a zdravotní odvody využívat stále víc. A počet podnikatelů – dobrovolných i těch, kteří by raději měli zaměstnaneckou smlouvu, ale nepracují v oborech, kde by byla standardem, poroste.

Vzhledem ke stále velkému rozdílu ve zdanění a v odvodech růst počtu podnikatelů znamená nižší výběr daní i peněz pro zdravotnictví a důchodový systém. Dopad je jasný: deficit státního rozpočtu i díky tomu poroste. Naopak budoucí důchody takových podnikatelů vzhledem k nízkým odvodům výrazně klesnou.

Podpora podnikání a růst počtu podnikatelů je samozřejmě skvělou zprávou. Současně je ale varováním pro politiky. Pokud skutečně výrazněji nezasáhnou do současného daňového systému, který je stále negativně vychýlen k vyššímu zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, budou řešit problém s penzemi i prudce rostoucím dluhem daleko dřív, než si umí představit.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin