Julie Hrstková: Škola základ života platí stále. Ale musí jít o dobrou školu
Cermat nahrál do systému DiPSy opravené testy jednotné státní přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Samotné školy musí seznam přijatých uchazečů zveřejnit ve středu 15. května.
Na střední školy jdou silné ročníky, uchazečů o studium bylo letos ještě víc než loni. A stejně jako loni byl v některých místech obrovský převis poptávky nad nabídkou. Největší nesoulad mezi kapacitou škol a poptávkou uchazečů nastal v případě gymnázií.
Čtěte také
Převis po gymnáziích a středních školách s maturitou platí nejen pro obory, ale i regiony. Například v Praze neměl šanci ani ten, kdo by si v jiném kraji mohl vybírat. Podle statistiky se na školy zakončené maturitní zkouškou hlásilo přes 80 procent uchazečů, jen 67 procent ale dostalo tu šanci na ně jít, protože jich prostě v Česku víc není.
Jak tedy dopadly letošní přijímací zkoušky, kdo měl největší šanci? První digitální přijímačky podle České školní inspekce přineslo odpověď i na tuto otázku. Dlouhodobě sociologové upozorňují, že dosažené vzdělání v Česku velmi záleží na postoji rodičů.
Jednoduše řečeno, i když je vzdělání povinné a je zdarma, šance na dosažení maturity a posléze vysokoškolského titulu je výrazně vyšší u dětí z bohatších rodin s vzdělanými rodiči. Což letošní výsledky podle inspekce jednoznačně potvrdily.
Učení v souvislostech
Česká školní inspekce na základě dostupných výsledků dospěla ale k ještě jednomu závěru. Děti ze základních škol, které vykazují dobré výsledky při testování kvality výuky, se častěji hlásí na maturitní obory bez ohledu na svůj původ. Vedlejším zjištěním také je, že i ze špatné školy se na maturitní obory hlásí děti z takzvaně lepších rodin, zatímco ty znevýhodněné z nich automaticky míří do učení.
Čtěte také
V případě dětí, které jsou z chudé rodiny, tak strašně záleží na tom, na jakou základní školu chodí. Pokud mají štěstí na dobrou školu a dobré učitele, potom jejich šance na lepší vzdělání výrazně roste.
Problém ovšem je, že segregace dětí podle statusu rodiny probíhá velmi často v první třídě. Přes veškeré změny a omezení pořád platí, že jsou rodiny ochotné přehlašovat svoje bydliště jen kvůli tomu, aby se jejich děti dostaly do dobré školy. Nebo aspoň do školy s dobrou pověstí.
Resort školství nedávno vytipoval zhruba 130 škol ve třiceti až čtyřicet obcích, které někdy i protizákonnými způsoby koncentrují romské a chudé žáky do jedné školy. Například tím, že vytvářejí umělé spádové obvody tak, aby do jedné ze škol chodily děti z romských či chudinských čtvrtí. To by mělo skončit, přestože se počítá s tím, že se některé obce budou chtít bránit i u Ústavního soudu.
Zlepšit základní školství chce ministerstvo pomocí změny nastavení tzv. rámcových vzdělávacích programů. Nově má být kladen důraz na učení v souvislostech, cílem je rovněž vyrovnat nerovnosti mezi žáky a dát tak větší šanci i těm, kteří ji doma nedostanou.
Škola je základ života, zní název oblíbené české komedie. Má pravdu. Jen je škoda, že na fakt, že by měli tento základ dostat všichni žáci a nejen vybraní, přichází ministerstvo školství po mnoha letech pokusů až teď. A to především díky digitalizaci přijímacího řízení, které v podstatě proti všem dokázal dovést do praxe šéf Cermatu.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
