Petr Šabata: Začíná nový školní rok – chybět budou peníze i důvěra

2. září 2024

Ani v posledním roce svého mandátu neinvestuje vláda Petra Fialy do vzdělání tolik peněz, kolik slíbila ve svém programovém prohlášení. Ovlivní to i právě začínající školní rok, ale vlastně - lidi ve školství by po zkušenostech z minulých let už spíš překvapilo, kdyby kabinet závazek splnil.

V návrhu rozpočtu na rok 2025 má ministerstvo školství částku 287 miliard, což je asi o čtrnáct miliard víc, než jsou jeho výdaje letos. Je to víc, než naznačovaly první informace z jednání, a mnohem víc, než poslal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ministru školství vloni – tam mu z roku na rok škrtnul 29 miliard. Tím začalo celoroční handrkování o peníze pro nepedagogické pracovníky, na hodiny výuky hrazené státem a další základní výdaje.

Čtěte také

Tahle nepříjemná zkušenost se může letos opakovat v bledě modrém. Vláda ve svém programu slíbila veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby v poměru k HDP alespoň na úrovni průměru vyspělých zemí.

Což by letos znamenalo přidat nikoli zmíněných čtrnáct, ale podle různých propočtů 40 až 53 miliardy korun. Více peněz půjde na platy učitelů garantované zákonem – asi devět miliard, vysoké školy žádají nejméně šest miliard, stále není vyřešeno placení nepedagogických pracovníků – školníků, kuchařek a dalších.

Ani oni nedostanou teď od 1. září přidáno aspoň pár procent – byť taková očekávání vzbudil svým návrhem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), ale celá vláda vše nakonec zamítla. Školy potřebují peníze i na psychology, asistentky, speciální pedagogy nebo vychovatelky.

Sliby a realita

Jistěže je nezbytné, aby se každá koruna i ve školství vynaložila rozumně, jak žádají kritici navyšování rozpočtu na vzdělávání. V letošním roce také bude stát hradit školám v průměru o pět procent nižší maximální počet hodin výuky. Je rovněž na místě změnit způsob financování regionálního školství, ale žádnou velkou změnu tato vláda nepředložila.

Čtěte také

Takže nezbývá než srovnávat vládní sliby a realitu. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluví o dalších rozpočtových jednáních a případném navýšení peněz pro nepedagogické pracovníky a pro vysoké školy. Nicméně o desítkách miliard plus nemůže být ani řeči, jak vyplývá i z vyjádření ministra financí a premiéra k rozpočtu.

Ale v letošním roce nebudou lidem ve školách chybět jen peníze. Zjevný rozpor mezi vládními sliby a finanční skutečností, a navíc opakované řeči o vzdělání jako o prioritě kabinetu vyústily vloni na podzim do stávky, které se zúčastnily tři čtvrtiny škol. Nešlo tehdy jen o peníze, ale také o nejasné postoje ministerstva i vlády a uhýbavou komunikaci.

Petr Šabata

Učitelky, ředitelé a další důležití lidé ve školách od základních po univerzity – stejně jako jiné klíčové profese – potřebují a zaslouží si od vlády především férové jednání, uznání, výraz společenské úcty. Potřebují respekt, důstojnost a důvěru, aby mohli plnit svoji důležitou roli – vzdělávat mladé lidi. Například vloni po stávce jim ale premiér vzkázal, že jen využili složité situace země, „a to pokládám za nezodpovědné,“ řekl Fiala.

Aspoň tento postoj může vláda změnit v posledním roce svého mandátu – a nebude ji to stát ani korunu.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

autor: Petr Šabata
Spustit audio