Více lyceí a gymnázií je správný krok, míní analytik. Kvalitní všeobecné vzdělání poskytují i průmyslovky, oponuje šéf unie školských asociací

Ministerstvo školství chce do roku 2027 dorovnat na polovinu podíl středních škol se všeobecným zaměřením. Dnes je navštěvuje zhruba 30 procent středoškoláků, zatímco průměr EU je 50 procent. Podle Zajíčka je ale v Česku situace specifická.

Čtěte také

Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, upozorňuje ekonom Münich

„Podíl všeobecného vzdělání na odborných školách je už teď natolik velký, že by se vešel i do statistik EU, pokud by to někdo tímto způsobem byl ochotný interpretovat,“ říká ředitel na Masarykově střední škole chemické v Praze, který je také předsedou Asociace středních průmyslových škol.

Podle Zemana ale není zastoupení všeobecných předmětů na odborných školách natolik dostatečné, aby odpovídalo všeobecné gramotnosti absolventů gymnázií a lyceí.

V tom podstatném drží odborné školy krok

„Může docházet k problémům, protože to je něco, co nám pomůže v budoucnu přizpůsobovat se modernímu světu. A pokud na to nebudeme nějakým způsobem reagovat, je to problém. Žáci odborných škol mají třeba větší nezaměstnanost. A s tím si neumíme zatím poradit,“ konstatuje.

Čtěte také

Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu

Je podle něj také potřeba oddělit debatu o středních školách s maturitou a o učilištích. „Tam jsou žáci týden na své praxi a potom do nich nahustíme během jednoho týdne třeba hodinu a půl angličtiny nebo matematiky. Oni jsou unavení, nemají pozornost a to způsobuje ty velké rozdíly,“ vysvětluje analytik vzdělávání výzkumné organizace PAQ Research.

Zajíček všeobecné vzdělávání na středních školách tak černě nevidí. Podle něj ho nepodceňují už jenom kvůli konstrukci společné maturitní zkoušky.

V médiích je politicky prosazován tlak na gymnázia a o tom, že i odborné školy poskytují kvalitní všeobecné vzdělání, se nikde nemluví.
Jiří Zajíček

„Třeba u nás ve škole máme například hodinovou dotaci angličtiny čtyři hodiny týdně po čtyři roky. K tomu máme matematiku v poměrně vysoké hodinové dotaci, stejně tak český jazyk,“ vypočítává.

„Ano dějepis máme pouze v prvním a druhém ročníku, nemáme zeměpis, nemáme hudební výchovu. Ale zrovna hudební výchova mně nepřijde jako klíčový předmět pro uplatnění na trhu práce,“ argumentuje s tím, že na maturitních oborech průmyslovek je to víceméně srovnatelné.

Lycea pomohou využít zmařený potenciál

Průmyslovky a střední odborné školy podle Zajíčka připravují absolventy jednak pro trh práce, stejně tak pro další studium na vysokých školách. Přetlak na střední školy s všeobecným vzděláním je podle něj způsoben tím, že uchazeči a jejich rodiče nechápou, jaké vzdělání poskytují maturitní obory na průmyslových školách.

Čtěte také

Převis na gymnáziích? Zredukujme obory a rozšiřme technická lycea. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

„Když se podíváte na média, všude je politicky prosazován tlak na gymnázia a o tom, že i odborné školy poskytují kvalitní všeobecné vzdělání, se nikde nemluví,“ kritizuje.

„Dostáváme se do debaty, která se těžko podporuje daty, protože zde je rozpor mezi tím, jestli na odborných školách s maturitou máme opravdu všeobecných předmětů dostatek. A na to jednoduše nedokážeme odpovědět, protože každá škola si to může nastavit individuálně,“ reaguje Zeman.

Pokud otevřeme na gymnáziu dvě třídy, tak co se stane s žákem, který je na 70. místě? Potřebujeme najít místo, kde nezmizí jeho potenciál.
Jan Zeman

Záměr ministerstva školství navýšit třídy gymnázií a lyceí je podle něj ale správný.

„Obzvlášť co se týká lyceí. V Česku máme v současné chvíli takový společenský pohled, že gymnázia jsou výběrové elitní školy, kam se dostávají nejšikovnější žáci z třídy. Pokud ale máme na gymnáziu dvě třídy, hlásí se tam 200 žáků, tak co se stane s žákem, který je na 70. místě nebo 75.? Potřebujeme pro něj najít místo, kde nezmizí jeho potenciál,“ nastiňuje modelovou situaci.

„To by měla řešit lycea, ale bohužel jich není tolik. A hlavně počty gymnázií se striktně liší napříč kraji, protože jenom kraje rozhodují, kolik míst na gymnáziích bude,“ upozorňuje analytik vzdělávání.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.