Křivoklátsko jako národní park? Je to náš domov, nechceme se ho vzdát, zlobí se starostka Karlovy Vsi
Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje zřídit nové národní parky, mezi nimi i jeden v části Křivoklátska. Proti záměru protestují starostové obcí z regionu. „Křivoklátsko je označováno za klenot českého přírodního bohatství. Cílem vzniku národního parku je jeho zachování pro nás i příští generace,“ vysvětluje záměr vlády středočeská krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová (BEZPP) ale vládní plán odmítá.
„Už nyní je zde národní přírodní rezervace, takže status ochrany je dostatečný. Současný stav je velice dobrý,“ tvrdí starostka. „Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko spolupracuje s Lesy ČR a plán těžby dřeva si vzájemně schvalují. Chráněné rostliny a živočichové zatím nezmizeli a žijí v souladu s občany regionu.“
Čtěte také
Jenže stávající ochrana nestačí, oponuje radní Skopalíková: „I přes to se snižuje druhová rozmanitost rostlin a živočichů. V národním parku se šetrněji hospodaří, takže se se druhová rozmanitost udržuje.“
Výzkumy totiž potvrzují úbytek lišejníků a ptáků, například mizení orla a čápa, připomíná radní. „Jde o to, aby se příroda chránila na širším území. Bohužel stávající národní přírodní rezervace jsou malé, ale národní park by chráněné území zvětšil.“
I přes ochranu CHKO se druhová rozmanitost rostlin a živočichů. V národním parku se šetrněji hospodaří.
Jana Skopalíková
Starostka Kohoutová ale navrhuje jiné řešení, a to rozšířit plochy přírodních rezervací. „Rozšíření bezzásahových zón v CHKO je možné a je to pro nás schůdnější cesta. Toto území je náš domov a nechceme si ho nechat vzít,“ vysvětluje a dodává:
Čtěte také
„Karlova ves je přímo v centru plánovaného parku, hranice pozemků majitelů nemovitostí by byly přímo zde, takže o stavebních řízeních by spolurozhodovala správa parku. Omezen by byl i volný pohyb obyvatel podle zón, které se každý rok mohou měnit. Bojíme se také nárůstu provozu i odpadů ve spojení s turisty.“
Středočeská radní Skopalíková ale připomíná, že už samotná ochrana formou CHKO přináší omezení: „Zóna se zastavěnými územími obcí je chráněna nejméně, takže nevidím velký rozdíl proti stávajícímu stavu. A v rámci národního parku se lze pohybovat volně, takže ani tady se nic nemění.“
Omezen by byl volný pohyb obyvatel podle zón, které se každý rok mohou měnit. Bojíme se také nárůstu provozu i odpadů ve spojení s turisty.
Iveta Kohoutová
Starostce Kohoutové se nelíbí ani to, že jako zástupkyně dotčené obce nedostala dostatek informací o plánované změně.
„Máme jen jednu A4, kterou jsme dostali od Středočeského kraje, nemáme ani návrh na zonaci. Jestli je něco v přípravě, obce by to měly vědět jako první,“ zlobí se Iveta Kohoutová.
„Objeli jsme už všech šestnáct obcí ve Středočeském kraji, kterých se vyhlášení národního parku potenciálně týká, zbývá nám Plzeňský kraj. Je to vše v začátku a v přípravě, ale obce se snažíme oslovit co nejdříve, aby se všechny jejich připomínky stihly zahrnout,“ ujišťuje Jana Skopalíková (Piráti).
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Pozor na netýkavku. Ochránci přírody chystají likvidaci této rostliny i v CHKO Křivoklátsko
Netýkavka žláznatá má lusky, ze kterých vystřeluje semena až na vzdálenost několika metrů, hmyz jí upřednostňuje a najdete ji nejčastěji podél vodních toků i na skládkách.
-
Zemědělské dvory dodnes na Křivoklátsku připomínají slávu fürstenberského hospodaření
Hospodaření rodu Fürstenberků pozvedlo tamní zemědělství na špičkovou úroveň.
-
Ve Skryjském luhu na Křivoklátsku zažijete na jaře pestrý koncert zpěvu ptáků i šumění peřejí
Jedním z nejkrásnějších křivoklátských údolí vede Naučná stezka Skryjský luh, která návštěvníky seznamuje s trilobity, staletými stromy, divokou zvěří i historií kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.