Krása Jizerskohorských bučin je dechberoucí. Nově jsou na seznamu UNESCO, davů lidí se tam nebojí
Frýdlantský výběžek je dlouhodobě sužován vysokou nezaměstnaností a také historickou zátěží v podobě ekonomického úpadku po poválečném odsunu Němců. Oblast je tak dlouhodobě považována za jednu z ekonomicky nejzanedbanějších v Česku. Ačkoliv práce se v této oblasti hledá těžko, přírodních krás má díky přilehlým Jizerským horám region na rozdávání. A jedna z nich, Jizerskohorské bučiny, se nedávno dokonce dostala na prestižní seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Pro návštěvu bučin stačí jet zhruba patnáct dvacet z Liberce na sever a zastavit u některé z turistických cest vedoucích třeba z Hejnice nebo Bílého potoka.
Čtěte také
„Dobře se tu jezdí třeba na kole, hodně lidí chodí i jen tak na výšlap. Musíte se ale držet značených cest, pohyb mimo je zakázán. Nicméně terén je tu tak neprůchozí, že chůzi mimo cesty často ani neumožňuje,“ doporučuje Jiří Hušek, ředitel libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, když jdeme po Viničné cestě. Ta se táhne řadu kilometrů napříč bučinami a provede návštěvníka přes řadu dechberoucích vyhlídek do okolí.
A musím mu dát za pravdu. Příkré srázy poseté velkými balvany, pod kterými zurčí podzemní potůčky, skutečně k porušování pravidel ochrany přírody moc nevybízí. I samotný pohled z cesty ale vyvolává otázky, zda jsme stále v Česku, nebo jsme se přesunuli do mnohem divočejších krajin.
Bukový les je posetý mechem obrůstajícími balvany, tlejícími padlými stromy nebo skupinkami malých semenáčků, které se snaží zachytit každý sluneční paprsek, aby dokázaly v silné konkurenci starých stromů přežít.
Míjí nás několik cyklistů, což je signál, že turisté už místní bučiny našli. Zařazení nějaké památky do seznamu UNESCO obvykle lokalitu výrazně zpopularizuje. Nadměrné turistické zátěže se ale Hušek nebojí.
Čtěte také
„Očekáváme, že se zájem lidí zvýší, ale nebude to asi nic dramatického. Je to les a ten přitahuje specifickou skupinu turistů. Frýdlantsku vyšší cestovní ruch může pomoct, ale potřebujeme spíš, aby tu lidé zůstávali na více nocí a poznali i další krásná místa,“ dodává Hušek.
Projděte se bučinami v pořadu Natura s Ondřejem Novákem.
Související
-
Frézování pařezů ničí ekosystémy v lese, varují ochranáři. Podle lesníků to zas tak špatné není
„Štěpka zadrží velké množství vody a v letních měsících brání výparu. I proto jsme přistoupili k této technologii frézování,“ brání svůj postup jihlavské Lesy ČR.
-
Stromy, tráva, květiny léčí. Zeleň kolem nás příznivě působí na duševní i tělesné nemoci
Výzkumy ukázaly, že hospitalizovaní lidé, kteří měli z okna výhled do zahrady, se uzdravili rychleji než ti, kteří se dívali do zástavby města nebo průmyslového areálu.
-
Co přineslo vítězství Chudobínské borovice v anketě strom roku?
Vítězka, Chudobínská borovice, přilákala už řadu turistů. Borovici prohlédl také dendrolog, který zjistil že strom je v překvapivě dobrém stavu. Moderuje Ondřej Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.