Expert Němeček: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je ale jiná

Pro domácnosti tak na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z minulého týdne vzrostou regulované ceny v průměru o 66 procent, pro středně velké firmy o 106 procent a pro velké firmy o 191 procent.

Čtěte také

Petr Holub: Cena elektřiny. Kde má čertovo kopýtko?

Původně přitom měl být růst ještě vyšší, ERÚ ale v připomínkovém řízení k jeho návrhu z konce října zvýšil úspory v cenách elektřiny pro regulované firmy z 10 na 14 miliard korun.

V celkové ceně spotřebitelů se nárůst projeví částečně, a to díky zlevnění samotné silové elektřiny.

Například podle propočtu společnosti Centropol může být celkové zdražení elektřiny pro domácnosti v bytě na území ČEZ distribuce, které platily většinu roku cenu silové elektřiny na úrovni vládního stropu a před koncem roku jim klesla pod strop, v příštím roce celkově zhruba o 3 až 5 procent.

Čtěte také

Zisk miliarda, za elektřinu navíc 600 milionů. „Je to mimořádný náklad,“ říká šéf Třineckých železáren

Domácnostem na území PRE distribuce pak cena neporoste vůbec.

V Česku je ale i nemalý podíl domácností, které měly zafixované nízké ceny ještě z roku 2021. „Jsou to typicky domácnosti, které uzavřely smlouvy v období po pádu Bohemia Energy. Těm vzroste roční platba za elektřinu o zhruba 30 až 35 procent,“ upozorňuje manažer Centropolu Jiří Matoušek.

Regulovaná složka poroste i u plynu, pro domácnosti o 39 procent a pro střední i velké firmy o 42 procent. Konečná cena ale kvůli velkému zlevnění samotného plynu většině spotřebitelů klesne.

Zestátnit ČEZ a méně škrtat dotace?

Podle opozice se dalo cenovému nárůstu zabránit. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na mimořádné schůzi Sněmovny právě k cenám energií uvedl jako řešení zestátnění ČEZ. Pak by mu podle něj vláda mohla nařídit srazit cenu i za silovou elektřinu.

Čtěte také

ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren, říká šéf společnosti Beneš

Podle bývalého místopředsedy Energetického regulačního úřadu, nyní partnera EY pro energetiku ve střední a jihovýchodní Evropě Blahoslava Němečka by ale zestátnění ČEZ pro koncové zákazníky nic neznamenalo.

„Máme tady jednotný trh a kdyby se to udělalo nešťastně, tak na tom může v principu profitovat úplně někdo jiný. A jenom samotný příkaz nebo zastropování cen u toho výrobce ještě samo o sobě neznamená, že by se ta levnější elektřina měla dostat ke konečnému spotřebiteli,“ uvádí.

„Tyto zkratky vypadají velmi jednoduše a určitě se to dobře poslouchá, ale realita je trochu jiná,“ dodává Němeček, který je mimochodem také spoluautorem vládních cenových stropů pro rok 2023.

Čtěte také

Autor bonmotu Česko je nemocný muž Evropy: Ekonomika poroste o necelé procento. Výhled není moc dobrý

Místopředseda ANO Karel Havlíček kritizuje vládu za to, jak razantně škrtla dotace, hlavně na poplatek za obnovitelné zdroje. Firmy za něj totiž mají příští rok celkově zaplatit o více než 7 miliard korun víc než v roce 2021. A to se jim promítne do nákladů.

„Malému pivovaru to poroste z 51 tisíc na 368 tisíc korun,” uvedl příklad dopadu růstu regulované složky na výdaje na energie Havlíček.

Pro pomoc firmám je energetický expert Němeček. Hlavně velkým firmám se totiž zvedá poplatek až trojnásobně.

„To je pro ně dost šok, protože se na to nedokázaly pořádně připravit a je to opravdu výrazné navýšení oproti minulosti,” upozorňuje Němeček v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv. Odmítá také, že by cenu plynu prodražoval letošní nákup plynovodů NET4GAS státem.

Poslechněte si celé Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.